Skákající reklama – mor internetu!

Taky už vám to leze krkem? To, co se poslední dobou děje s reklamou na českém internetu, přesahuje únosné meze. A nejhorší jsou úchylné reklamy před tragickými zprávami i po nich, které často /nechtěnou shodou okolností/ působí jako nechutný a cynický vtip.

Internet využívá sedm milionů Čechů, Moravanů a Slezanů. Tráví na něm čím dál tím víc času – hodně nedávných čtenářů novin i milovníků televize přišla na to, že „to svoje“ si najde na počítači pohodlněji, levněji a rychleji. A tak není divu, že právě na internet směřuje nyní masivní invaze reklamy. Podle nedávného průzkumu NetMonitor loni investovaly přes 14 miliard korun, což je asi o deset procent víc než v roce 2013. Jenomže zároveň prudce roste počet lidí, které reklama na internetu obtěžuje.

Co s tím? Ne, ne, ne, přemoudřelé rady typu: „když se ti to nelíbí, tak to vypni, to je přece tvoje svobodné rozhodnutí“, na mě nezkoušejte. Všichni dobře víme, že reklamní průmysl hraje o to, aby toho do hlavy lidem našrouboval co nejvíc, a oni aby toho co nejvíc – volky-nevolky – zkonzumovali. Ale když už si, sakra práce, jednou platím za internetové spojení, co mi tam má kdo v jednom kuse lézt se svou přitroublou reklamou?

Co lidem vadí v poslední době nejvíc? Jsou to hlavně agresivní formy reklamy jako samovolně vyskakující okna, překrývání textu a nestandardně hlučná reklama. A také reklama, která v souvislosti s tragickými zprávami či videozáznamy na internetovém zpravodajství působí nevkusně a cynicky. Jako třeba reklama na viagru, která na vás vyskočí při čtení zprávy o znásilnění. Nebo reklama na luxusní dovolenou v Alpách, která zakryje text o nedávném pádu německého letadla. Reklama na nové auto po videu o sražení chodce nebo reklama na životní pojištění, která proti vaší vůli vyskočí na obrazovku ihned po konci videa o dnešní explozi domů na Manhattanu s mnoha zraněnými.
Pro někoho je reklama posvátným teletem, tabu a nedotknutelným symbolem svobodného trhu, věrným souputníkem naší kapitalistické demokracie. Jenomže každá modla má svůj konec a nárůst kritického vztahu Čechů k reklamě to dokazuje. Někdo považuje za svobodu nechat se donekonečna otravovat a rozčilovat, já osobně chápu svou svobodu jinak. A co vy?