Pod Porošenkem se houpe židle

Tak se nám ta Ukrajina hroutí. Průmysl stojí, ekonomika klesá, hřivna už stojí méně než naše neslavná, uměle devalvovaná koruna. Elektřina jde jen pár hodin denně, teplá voda neteče už ani v Kyjevě, ale vláda pořád nakupuje drahé zbraně. Korupce a neschopnost nejvyššího vojenského velení, které způsobily zbytečnou smrt stovek vojáků v Debelcevském kotli, vyústily v otevřenou vzpouru dobrovolnických praporů, Národní gardy a bojových jednotek Pravého sektoru. Co bude dál? Padne Čokoládový král? Nebo snad vláda? Chystá se v Kyjevě nový majdan?

Na to, že v nejvyšším velení ukrajinské armády jsou vojenští neumětelové, nadávají vojáci už několik měsíců. Zkorumpované velitele, kteří nejsou schopni efektivně velet a nechávají své podřízené v boji na holičkách, sborově proklínají ukrajinští bojovníci zajatí povstalci. Byla proto jen otázka času, kdy velení mimořádných oddílů bojujících po boku řádné armády proti rebelům dojde trpělivost a veřejně potvrdí to, co už je několik týdnů realitou: odmítnutí poslušnosti Kyjevu a vytvořením alternativního velení. Včera tato informace zazněla veřejně na všech hlavních ukrajinských televizních kanálech. Co to ve skutečnosti znamená?

Především je každému v Kyjevě jasné, že pod prezidentem Porošenkem se povážlivě rozhoupala židle. Naděje vkládané do tohoto miliardáře, přezdívaného kvůli svému monopolu na cukrářské ukrajinské výrobky Čokoládový král, se nenaplnily. Muž, který měl být zárukou jednoty země a prezidentem všech Ukrajinců, rozdělil společnost a zklamal na celé čáře. Na Ukrajině už proti sobě nestojí pouze západ a východ. Současná ukrajinská společnost je rozdělena mnohem více.

Velitel ukrajinského dobrovolnického praporu Donbas Semenčenko, který stanul v čele nového velitelského štábu, jemuž vyjádřilo podporu sedmnáct dobrovolnických praporů, obvinil prezidenta Porošenka, že je pod silným tlakem „úzké skupiny zločinců“. Další „paralelní generální štáb" si „na ochranu před aktivitami nekompetentních generálů“ založil i neslavně proslulý vůdce ultranacionalistické ukrajinské organizace Pravý sektor Dmytro Jaroš, na něhož je vydán mezinárodní zatykač. Navíc sílí pochybnosti o loajalitě žoldáckých praporů, které ze svých peněz platí různí ukrajinští oligarchové. Ti mají pochopitelně zase své zájmy.

Co se stane, až začne příměří na frontě skutečně fungovat? Nezačnou spolu jednotlivé frakce bojovat? Anebo se vypraví společně na Kyjev a uskuteční vojenský převrat? Bude nový majdan? A zbudou vůbec politikům za této situace síly na reformy, které by mohly odvrátit hrozící bankrot ekonomiky?

Zatím je jisté jen to, že i kdyby válka skončila včera, bylo už pozdě. A pokud se chce Evropa vyhnout tsunami ukrajinských uprchlíků, měla by rychle zakopat válečnou sekyru a společně s Ruskem začít jednat o tom, jak postavit nemocnou Ukrajinu ekonomicky znovu na nohy. Jinak se může stát, že nás táhne do propasti s sebou.