Jen tak pro zajímavost - před rokem 1989 bylo v celé ČSSR cca 130 vražd / rok.

Po zrušení trestu smrti jen v ČR stoupl počet vražd ročně na cca 300. Nyní se ustálil na cca 150 - což je cca o 50 % víc, než tomu bývalo před zrušením trestu smrti.

Na první pohled líbivé, ale mimo realitu a v rozporu s dlouhodobými statistickým daty. Trest smrti nikde kriminalitu nesnížil. Jde o přežitý, nehumánní a neopravitelný trest.

Justičních vražd ať už v důsledku omylu nebo úmyslných (zejména politických) bylo v historii příliš mnoho na to, aby bylo možné jejich opakování bezpečně vyloučit.

Stanete-li se sám obětí justičního omylu, budete rád, že trest smrti není. Cesty osudu jsou nevyzpytatelné a oči Justice jspou slepé, nezapomínejte...

Napsal a zdůvodnil jste to hezky a máte ode mě karmu. Nicméně je to pořád dilema.

Jsou pozitiva a negativa, obojí jste zmínil v článku.

Pokud přijmeme myšlenku, že má jít hlavně o vyloučení pachatele ze společnosti, a ne o pomstu, měl by být dostatečnou alternativou k trestu smrti doživotní trest. Když ale doživotní, tak skutečně doživotní, ne že odsouzeného podmíněně propustí na svobodu po třiceti letech.

Podle mého názoru by u delších trestů mělo být podmínkou propuštění náprava odsouzeného. Odnětí svobody totiž má kromě potrestání mít i ten účel nápravy. Proto by odnětí svobody nemělo být jen takové, že člověk "sedí", ale že se s ním intenzivně pracuje na nápravě. Prostě jej psychologicky rozebrat a zkusit napravit, aby se už toho nedopouštěl. A pokud by se zjistilo, že dotyčný napravit nejde, tak nepropouštět, ale prostě jej eliminovat z veřejného života. Nikdo o recidivisty totiž nestojí.

Jinak trest smrti také umožňuje věci jako Milada Horáková a spol...tam také nebyla pochybnost...

Tam samozřejmě pochybnost byla. Významné osobnosti z celého světa žádaly o milost. To nebyla poprva, to byla vražda.

Ohánět se tím je ostudný argumentační faul. Protože když se někdo - osoba či vláda - už jednou rozhodne zavraždit konkrétního člověka, je obtížné tomu zabránit.

A co Robert Tempel? Tam si byl každý jistý a pak ho pustili. A to seděl za dvojnásobnou vraždu...

Problém je v tom, že v podstatě nikdy nelze se 100% jistotou určit jak a proč se ten čin stal. Tedy vždy je nějaké byť minimální procento pochybností. Tedy vždy hrozí nějaká možnost justičního omylu a občas k němu i dojde. A v případě trestu smrti je tam ta nevyhnutelnost a nemožnost situaci jakkoliv napravit, nebo ulehčit. I proto se třeba v zahraničí stává, že odsouzenec k trestu smrti sedí dlouhá léta než je trest vykonán. To je právě důvod, proč se od trestů smrti upustilo, vždy je určitě, byť třeba malé riziko justičního omylu.

A ještě dodám, cituji Vás: "Domnívám se, že trestem smrti lze postihnout pouze vraždu, u níž nepanují jakékoliv reálné pochybnosti o totožnosti a vině pachatele."

To mám chápat tak, že když jsou nějaké malé pochybnosti, tak se místo trestu smrti dá vězení? To myslíte vážně?

ano

Jenže podle statistik na množství spáchaných vražd nemá existence nebo neexistence trestu smrti žádný vliv.

Každopádně se tím eliminuje možnost, že bude vraždit znovu.