Půl roku Donalda Trumpa v Bílém domě: Migrace, cla a zahraniční politika

V neděli 20. července uplyne přesně půl roku od inaugurace 47. prezidenta USA. Donald Trump za tu dobu zcela změnil americkou politiku. Vydal se však správným směrem?

Migrace

Největším úspěchem Donalda Trumpa je pravděpodobně vyřešení migrační krize na americko-mexické hranici, která je vstupní branou pro drtivou většinu nelegálních migrantů mířících do USA. Zatímco v prosinci 2023 bylo zaznamenáno zhruba 250 000 případů nepovoleného překročení jihozápadní hranice Spojených států, v květnu 2025 toto číslo kleslo na pouhých 8 725. Trumpova administrativa navíc skoncovala s kontroverzní praxí ,,catch and release’’, v rámci níž byly jen v letech 2021 – 2023 vpuštěny do USA více než dva miliony nelegálních migrantů. Zatímco v prosinci 2023 byl takto umožněn vstup přibližně 190 000 běženců, v květnu 2025 už ani jednomu. Migrační nápor tak v důsledku kroků současného prezidenta prakticky ustal.

Donald Trump je navíc úspěšný i ve vyhošťování nelegálních migrantů. Kritici sice namítají, že počet deportací ve srovnání s prvním půlrokem Bidenovy administrativy klesl, jenže to má jeden velký háček. Tehdy byli deportováni téměř výhradně lidé zadržení přímo na hranici – ne migranti, kteří už na území USA žili. Vzhledem k tomu, že Donald Trump drasticky snížil počet případů nepovoleného překročení hranic, tak logicky i těchto deportací výrazně ubylo. Současný prezident ovšem značně překonává svého předchůdce ve vyhošťování migrantů z vnitrozemí USA v přibližném poměru 100 000 – 140 000 : 15 000 – 35 000. Tempo deportací se navíc stále zvyšuje.

Pokud se chce Evropa opravdu vypořádat s nelegální migrací, měli bychom si z Trumpovy administrativy vzít příklad. Není přece možné, aby hranice existovaly jen na papíře. Aktivistické protesty v některých amerických městech jen dokazují, že šéf Bílého domu odvádí v boji s nelegální migrací skvělou práci.

Cla

Celní politika představuje patrně nejkontroverznější část Trumpovy agendy. Zatímco prezidentovi odpůrci varují před ekonomickou devastací, hlava státu tvrdí, že začal nový zlatý věk. Kdo měl pravdu, ukáže až čas – důsledky těchto rozhodnutí se totiž naplno projeví až v průběhu několika let.

Trumpova cla sice přinesla Spojeným státům desítky miliard dolarů navíc, zároveň však rozkolísala světové finanční trhy a uvrhla řadu firem do hluboké nejistoty. Americký prezident v souvislosti s danými problémy ustoupil od těch nejtvrdších ze zavedených cel, čímž chtěl uklidnit nervózní podnikatele a především vytvořit prostor k uzavření výhodných obchodních dohod se zasaženými zeměmi. Zdůraznil však, že odmítá ustoupit od základní desetiprocentní celní sazby, kterou uvalil na většinu států světa.

K dnešnímu dni se Donald Trump zatím dohodl s Čínou, Spojeným královstvím či Vietnamem, přičemž vyjednávání s dalšími partnery – včetně Evropské unie – jsou údajně v pokročilé fázi. Konečným cílem amerického prezidenta je tak zřejmě zlepšení obchodní pozice USA, ne likvidace mezinárodního obchodu.

Ukrajina a Izrael

Donald Trump sice nebyl schopen ukončit válku na Ukrajině tak rychle, jak sliboval, ale přece jen dosáhl určitého pokroku. Byla zahájena vyjednávání, která vedla k oboustranné výměně zajatců, což ukončilo nesmírné utrpení řady ukrajinských vojáků v ruském zajetí. Navzdory výzvám ze strany svých partnerů americký prezident zatím nepřistoupil ke zpřísnění protiruských sankcí. Zřejmě se obává, že by takovýto krok vedl k definitivnímu krachu mírových rozhovorů. Některé z navrhovaných sankcí – například 500% cla vůči zemím, jež z Ruska importují strategické suroviny – by navíc znemožnily téměř jakýkoliv obchod mezi USA a státy jako Čína nebo Indie. Není proto překvapivé, že se šéf Bílého domu staví k tomuto kroku spíše zdrženlivě.

Neměli bychom však zapomínat ani na válku na Blízkém východě. Donald Trump se odmítl podřídit antisemitským radikálům a vytrval ve své podpoře Izraele. Jeho administrativa si dobře uvědomuje, že HAMÁS je třeba zničit jednou provždy. Není přece možné, aby organizace, jejíž členové upalovali lidi zaživa, dále fungovala. Stejně tak není možné, aby Írán, jenž desítky let prokazatelně podporoval mezinárodní terorismus, získal jaderné zbraně. Něco takového by ohrozilo bezpečnost nejen Spojených států, ale i celého západního světa. Zničení íránských jaderných kapacit byl proto jednoznačně krok správným směrem.

Přestože některé kroky Donalda Trumpa vyvolávají značné kontroverze, americký prezident odvedl během prvního půlroku svého mandátu obrovský kus práce. Vypořádal se s nelegální migrací, zprostředkoval mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou a zmařil íránské jaderné ambice. Donald Trump sice není novým Ronaldem Reaganem, ale rozhodně je tím nejlepším, co mohlo z posledních prezidentských voleb vzejít.