Jak plyne ze sdělovacích prostředků, stovky universitních profesorů a vědeckých pracovníků podepisují výzvu občanům, aby solidárně přijímali migranty z Afriky a z blízkých asijských zemí.
Podnět k akci dala Helena Ilnerová, emeritní předsedkyně ČSAV, nyní zřejmě v důchodu.
Již dříve zazněla z úst pana Schwarzenberga nyní zohledňovaná úvaha, že v letech 1948 a 1968 západoevropské státy rovněž ochotně přijímali stovky našich občanů, kteří prchali před komunistickým režimem. K běžencům bychom se tudíž měli chovat podobně. Rozdíl je ovšem zřejmý. Republiku tehdy opouštěli lidé vzdělaní a odborně vyspělí, jazykově vybavení, kteří se v nových zemích aktivně pracovně zapojili a mnohdy byli i přínosem.
Naopak běženci, v neznámém zdravotním stavu, mnozí bez dokladů, jsou většinou nízkého vzdělání, bez znalosti jazyka a v technicky vyspělém pracovním prostředí prakticky nepoužitelní. Mnozí přicházejí s představou výhodného sociálního zabezpečení v evropské civilizaci, které plyne z daní občanů. Nezmiňuji zde zcela odlišné kulturní zaměření.
Akademičtí činitelé všeobecně respektovaní, žijí v poměrně uzavřené pospolitosti, zahledění do svých odborných problémů a jen těžko chápou běžné životní starosti většinové společnosti. Jejich výzvu chápu jako projev nadřazenosti.
Souhlasím s vyjádřením Václava Klause, že je třeba hranice uzavřít a invazi migrantů zabránit. Vláda mlčí.
Ladislav Peychl, 19.8.2015
