„Rci nevěřící. Já
nebudu uctívat to, co vy uctíváte a vy nejste
ctitelé toho, co já uctívám a já
nejsem ctitelem toho, co vy jste uctívali a vy neuctíváte
to, co já uctívám, vy máte své
náboženství a já své náboženství
mám.“ (Korán)
Odsuzujeme je. Zatracujeme je. Nechápeme je. Oni odsuzují nás, zatracují nás a nechápou nás. My leckteré z nich považujeme za extremisty, teroristy. Je mnoho lidí, kteří si při vyřčení slova islám nebo Korán či Arab představí útoky na World Trade Centre a podobně. Je to ale doopravdy všechno tak strašně černobílé?
Křesťané mají Bibli. Písmo svaté. Otce, syna a ducha svatého. Evangelia a dvanáct apoštolů. Křesťané mají také Ježíše Krista, panenku Marii. A křižácké války. Osvobození Svatého hrobu od nadvlády bezvěrců a barbarů. Znásilňování, plenění, zabíjení, týrání, rabování a loupení. Aféry kněžích ohledně sexuálního obtěžování a znásilňování ministrantů a tučná odškodnění. Křesťané mají svého papeže a svůj Vatikán.
Islám má Korán. Svou recitaci. Svoje „písmo svaté“. Má svého Alláha a jeho proroka Muhammada. Svou kulturu, své tradice. Své zvykové právo šáría. I islám má své duchovní. Má Mekku a Medinu. Nemá papeže. Z pohledu západní civilizace má své extremistické skupiny, teroristy plánující teroristické útoky a zabíjející nevinné.
Jenomže je to tak černobílé? Platí rovnítko, které upřímně řečeno, mnozí z nás v sobě mají zakořeněné? Že islám rovná se terorismus, rovná se extremismus rovná se víra potlačující lidská práva?
Ne, není to tak černobílé. Přečtete-li si Korán, zjistíte, že není agresivní. Stejně jako Bible a stejně jako křesťanství si bedlivě střeží a chrání svou víru. Svůj základ, svého Boha, jeho Proroka a své tradice. Tak jako křesťané vyslali křižáky, aby „Svatý hrob“ osvobodili z podrůčí nevěřících, tak Korán vysílá své bojovníky džihádu, aby střežili a chránili svého proroka a svého Alláha, protože Alláh (Korán) praví, že „věru ty, kdož urážejí Boha a posla Jeho, Bůh prokleje na tomto i onom světě a připraví pro ně trest zahanbující“.
Chceme-li, aby byla chápána víra křesťanská, chápejme víru islámu. Chápejme a neberme tradice, zvyky, právo i náboženství a víru. Nesnažme se vměšovat se a předělávat zvyky zažité staletí na zvyky naše. Přestaňme vést novodobé křižácké války. Domnívám se, že pokud by se našlo více tolerance k jiné víře než je ta křesťanská, udávaná Vatikánem a papežem, který vyhlásil nové smrtelné hříchy, ubylo by útoků na nádraží, obchodní centra a podobně. Je tak špatné to, že někdo chodí ke zpovědi jednou týdně a dělá si křížek na čelo a kropí se svěcenou vodou a někdo si kleká několikrát denně na kobereček čelem k Mecce a odříkává své modlitby?
Nehodnotím americké invaze, teroristické útoky na WTC či nádraží v Madridu, zabývám se pouze myšlenkou o tom, že základem klidného soužití rozdílných názorových (náboženských) proudů může být jedině tolerance. A jedině to, co říká pro mnohé tak zavrženíhodný a agresivní Korán „vy máte své náboženství a já své náboženství mám“. Mějme svou víru a neupírejme ostatním tu jejich. Nechcme křesťany, ať slaví Vánoce a Velikonoce, nechme muslimy putovat do Mekky a nechme hinduisty věnovat se jejich rituálům. Nevyjímejme z Koránu pouze jeho súry o džihádu (svaté válce) a podobně a nesnažme se je překládat do významu, který by znamenal, že džihád je notně ohrožením západní civilizace.. Hodnoťme až to, co známe, čemu rozumíme a o čem jsme informováni.
