Přední český klimatolog Václav Klaus hovořil na Zemi Živitelce

Prezident ČR Václav Klaus zahájil 25.srpna v Českých Budějovicích na mezinárodním agrosalonu Země živitelka Národní dožínky. V luxusním kočáře taženém kladrubskými bělouši dojel do pivovarské zahrady, kde mu zemědělci tradičně předali dožínkový věnec na oslavu ukončení žní. Farmáři jej pohostili i chlebem se solí a hlavě státu předali pravý valašský frgál. Spolu s návštěvníky si poté Václav Klaus zazpíval oblíbenou píseň prvního československého prezidenta „Ach synku, synku“. Poté prezident ČR promluvil k zemědělské veřejnosti, vece:

AK ČR V úvodu, tak jako vždy, zkritizoval EU a evropskou zemědělskou politiku, která podle něj není racionální. Následovala kritika vyjednaných podmínek ČR v rámci EU. Zemědělce  velmi zaujala jeho přednáška k nepotravinářskému zemědělství. Takové informace ještě neslyšeli. Pan prezident jim sdělil, že poptávka po nepotravinářském zemědělství není zcela autentická, je do značné míry umělá a je vytvářena popletenými teoriemi o vyčerpávání zdrojů a podobnými environmentalistickými smyšlenkami a je umožňována naprosto neadekvátními státními dotacemi a subvencemi. Nepotravinářské zemědělství je podle pana prezidenta nový jev současnosti, což je jev velmi komplikovaný a vnitřně rozporný. Důsledkem zavádění nepotravinářského zemědělství bude dle Václava Klause narušení jisté rovnováhy na zemědělském trhu, což  povede k růstu cen potravin. Náznaky jsou již podle pana prezidenta k vidění dnes.Co naplat, máme to sečtělého prezidenta, který nám ihned poté, co se zveřejní nějaký antiekologický názor, tento názor prezentuje jako svůj a myslí si, že si na tom v české kotlině získá politické body. Jen nevím, zda si pan profesor vzal inspiraci z dopisu, který před prázdninami rozesílalo kubánské velvyslanectví státníkům a politickým stranám, který obsahoval poznatky Fidéla Castra, nebo využil závěry Jesse Ausubela o nešetrnosti obnovitelných zdrojů k životnímu prostředí (Internatioanl Journal of Nuclear Governance 3/2007). V prvém případě Fidél plísnil Bushe a Američany za to, že dovážejí ve velkém biopaliva pro pohon svých aut namísto toho, aby použitými surovinami nakrmili hladovějící celé planety. V tomto případě chápu pocity každého, komu je líto pšenici a třtinu spalovat, ať již v kotlích nebo  motorech našich aut. I naši zemědělci působí konzervativně, když mají pro energetické účely pěstovat šťovík nebo lebedu místo obilí. Vzpomeňte si ale na dobu nadúrody obilí před třemi lety u nás, kdy místo abychom přebytečnou pšenici ve fluidních kotlích přeměnili v elektřinu a teplo, raději jsme ji nechali z „etických“ důvodů shnít ve skladech. Ono totiž ne vždy je reálné danou komoditu dopravit tam, kde je nejvíce třeba. V České republice a potažmo v EU hladem netrpíme a hledáme alternativní možnosti využití zemědělských ploch. Obdobně nelze v našich podmínkách bezvýhrad použít Ausubelův argument o tom, že každý automobil by potřeboval „pastviště“ jeden až dva hektary. Snad lze této myšlence přiznat, že potenciál využití zemědělských plodin pro dopravní účely končí někde u 10% spotřebovaných pohonných hmot. Mimo to si myslím, že energetické plodiny a rychlerostoucí dřeviny je výhodnější pěstovat především pro výrobu elektřiny a tepla. Ausubel bohužel neuvádí, že použití biopaliv prvé generace (kvasný líh, MEŘO) bylo podmínkou pro vývoj a přechodem k biopalivům generace druhé, které lze vyrábět již například z vytříděné biosložky komunálního odpadu.  A tak nezbývá než konstatovat, že mnohem skromněji, ale zato důvěryhodněji, působilo vystupování Jiřího Paroubka, který agrosalon Země Živitelka 2007 navštívil o den později. Po výstavišti nejezdil v luxusním kočáře, ale chodil po svých. Prý mu to vůbec nevadilo, protože tak byl lidem blíž. Pan předseda nevedl přednášky a monology jako Václav Klaus, ale spíš pozorně naslouchal. Ale možná jsem zaujatý …