Perspektiva využívání obnovitelných zdrojů v ČR

V České republice máme velmi kvalitní zákon o podpoře výroby zelené elektřiny a naopak chybí zákon o podpoře úspor a tepla z obnovitelných zdrojů (OZE). Potenciál výroby primární energie z obnovitelných zdrojů (k roku 2050) je největší při využití biomasy (280 PJ) a geotermální energie (220 PJ), přičemž využívání energie Země může na rozdíl od biomasy v druhé polovině tohoto století vzrůst ještě na dvojnásobek předpokládaného stavu roku 2050. Zatímco pro využívání energie vody a větru nejsou přírodní podmínky v ČR příliš příznivé, ostatní obnovitelné zdroje by mohly v budoucnu nahradit veškeré fosilní zdroje pro výrobu elektřiny a tepla. V kratší perspektivě je ale nutné při výrobě elektřiny počítat ještě s jádrem a při výrobě tepla se zemním plynem.

Energie biomasy a bioplynu – využívá se jak k produkci tepla, tak k výrobě elektřiny (často společně v kogeneračních jednotkách), je v podmínkách ČR jeden ze dvou hlavních OZE. Nyní využíváme především odpadní biomasu (odpady z rostlinné a živočišné zemědělské výroby, z potravinářského průmyslu, z lesů apod.). Nejperspektivnější je ale využívání účelově pěstovaných energetických rostlin (jak bylin, tak dřevin) na ladem ležící zemědělské půdě – v podmínkách ČR může být využito kolem 1 mil ha. Perspektivní je také energetické využití biologicky rozložitelné složky vytříděné z komunálních odpadů.

Energie slunce – využívá se jak k produkci tepla, tak k výrobě elektřiny (v různých typech zařízení – solární kolektory a fotovoltaické elektrárny) – je dlouhodobě jeden z nejperspektivnějších OZE. Výroba elektřiny je ale zatím příliš nákladná (násobně dražší než jiné OZE). Proto v současné době je nutné podporovat pouze malé systémy na střechách apod., nikoliv velké systémy zabírající velkou plochu. V oblasti výroby elektřiny ze slunce lze očekávat velký a rychlý technologický rozvoj. Vraťme se k dnešní situaci ve fotovoltaice. Problém způsobila kombinace několika faktorů. Za prvé ustanovení zákona umožňovalo meziroční pokles výkupních cen elektřiny z OZE maximálně o 5 %. Bylo v zákoně koncipováno jako záruka poskytovatelům úvěrů na OZE, že příjmy provozovatelů OZE se nebudou skokově měnit a budou dostatečně stabilní na splácení úvěrů. Bez tohoto ustanovení by nebylo možné na budování OZE získávat úvěry. Tento problém byl novelou zákona odstraněn. Za druhé Topolánkova vláda příliš vysoko nastavila vstupní cenu elektřiny z fotovoltaiky (13,20 Kč/kWh). Při schvalování zákona ČSSD počítala s výkupní cenou elektřiny z fotovoltaiky kolem 7 Kč/kWh. Za třetí pokles výrobních nákladů fotovoltaiky byl podstatně rychlejší než se předpokládalo. Podle mého názoru bude ještě nutné pro příští rok doplnit výraznou diferenciací výše podpory elektřiny z malých a velkých fotovoltaických elektráren, aby byl stimulován rozvoj menších elektráren na úkor velkých.

Energie Země – využívá se jak k produkci tepla, tak k výrobě elektřiny (teplo může produkovat samostatně – tepelná čerpadla, elektřina většinou vyráběna společně s teplem v geotermálních elektrárnách), je v podmínkách ČR využitelná především díky tzv. HDR – využití suchého tepla hornin v hloubkách kolem 4 – 5 km k produkci elektřiny a tepla. To ale vyžaduje ještě výzkum a vývoj (na světě zatím v provozu pouze jedna HDR elektrárna).

Obecně lze říci, že OZE jsou schopny velkého technologického pokroku, protože se do jejich výzkumu a vývoje zatím investovalo poměrně málo prostředků (cca o dva řády méně než do výzkumu a vývoje technologií na výrobu energie z jádra). Pokud však budou do výzkumu OZE investovány srovnatelné prostředky, tak se OZE posunou na zcela novou kvalitativní úroveň a v budoucnu budou pravděpodobně schopny plně zajistit zásobování lidstva energií.

Pokud jde o schopnost ČR splnit své závazky týkající se procentuálního podílu OZE na celkové výrobě energie, tak existují dva číselné cíle – cíl výroby elektřiny z OZE v roce 2010 a cíl výroby energie z OZE v roce 2020. Podle přílohy směrnice má v ČR v roce 2010 podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny dosáhnout 8 %.  Podle předběžných údajů byl v polovině roku 2009 tento podíl 6,5 %. Vzhledem k poklesu spotřeby elektřiny způsobeném krizí lze předpokládat, že podíl na konci roku může být ještě vyšší. Tento podíl je výrazně ovlivňován výrobou elektřiny ve vodních elektrárnách, tj. tím, jak je vodný daný rok. Například v roce 2002 bylo mnoho vody (povodně), rok 2003 byl naopak velmi suchý, také roky 2005 a 2006 byly poměrně vodné, roky 2007 a 2008 naopak spíše suché. Pokud bude v roce 2010 zachován trend stagnace spotřeby elektřiny z roku 2009 a bude dobrý rok z hlediska výroby elektřiny z vody, tak je možné, že cíl výroby elektřiny z OZE stanovený směrnicí 2001/77/ES bude splněn (i když se to ještě v roce 2008 vůbec neočekávalo).

Jiná směrnice stanovuje úkol dosáhnout v EU cíle 20% zastoupení obnovitelné energie (OZE) na konečné spotřebě energií v roce 2020 bez ohledu na to, zda jde o teplo či elektřinu. Pro ČR je v rámci tohoto celkového cíle stanoven národní cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 ve výši 13 %. Podle mého názoru je tento cíl příliš nízký, protože již v roce 2008 byl v ČR tento podíl asi 8,5 %, a tudíž dostatečně nemotivuje stát ani energetiku. Tento cíl lze zřejmě splnit bez výraznější podpory OZE pouze díky nárůstu cen energie, takže nelze vyloučit, že se podpora OZE v budoucnu omezí, což by byl krok zpět. Za cíl přiměřený možnostem ČR lze považovat podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 ve výši 18 %.

Závěrem mi dovolte konstatování, že OZE jsou zdrojem energie, jehož význam postupně roste a v budoucnosti se stanou zdrojem rozhodujícím. Již dnes začínají postupně nahrazovat uhlí a v budoucnosti jej pravděpodobně nahradí úplně. Výše uvedené platí zvláště v podmínkách ČR, protože disponibilní zásoby uhlí nám vystačí cca do roku 2055. Nepředpokládám totiž, že dojde k prolomení limitů těžby hnědého uhlí na lomu ČSA v severních Čechách. Potenciál OZE v ČR je na úplnou náhradu uhlí v ČR dostačující (v roce 2008 činila v ČR celková spotřeba uhlí 813 PJ, celkový dlouhodobý potenciál OZE (tj. s výhledem za rok 2050) je asi 900 až 1000 PJ. Přes všechny výhrady k OZE bychom měli tento fakt umně využít a do zejména výzkumu v oblasti geotermální energie či využití biomasy z odpadu mnohem více investovat. Toto je poselství, které bych rád státní správě, pokud budu mít vliv v exekutivě, předal!!!