Budete to tu mít těžké obhájit, ale za mě souhlas  a ať Vám ten elán vydrží 

Vřelé díky 

Nevím, zda je filozofie "těžký obor", to je asi hodně subjektivní. Já si ale jako absolventka humanitního oboru myslím, že vystudovat humanitní obor by každý absolvent přírodovědného nebo technického oboru zvládl, pokud by se k tomu rozhodl, zatímco naopak to neplatí. Zkrátka že na těch přírodovědných / technických musíte mít k dobré paměti a velké trpělivosti (neboli jak se říká odolného zadku - to k tomu dlouhému sezení nad knihami ) ještě jakési "nadání", které každý nemá. 

To prosím pěkně soudím podle sebe a kdokoli je samozřejmě vítán se mnou nesouhlasit.

Je pravda, že lidé se ve vědách opravdu dělí na ty co jim to jde a ty co ne...

Otázka do pranice by byla, jestli i někteří z té druhé skupiny nemohou dostat lepší průpravu a získat vztah k vědě už ve velmi raném věku, o což se snaží, aspoň u nás v MS kraji, celé Dolní Vítkovice s VŠB a jejich technickým muzeí.

Ještě přidám perličku, měl jsem na bakaláři rok hudební teorie - klasickou hudbu, a to povinně. Poslouchali jsme Bacha, Mozarta, Wagnera, Stravinskeho...a museli dělat analýzu notových zápisů jejich děl. Nějak jsem se tím probojoval, ale narozdíl třeba od matematiky to taky bylo něco, co mi přirozeně "nešlo" a jiným (co např. hráli na hud. nástroj nebo byli v rodině vedeni k hudbě) "to šlo". Ale když člověk makal, něco málo se naučil i bez jakéhokoli předchozího vzdělání.

Když se chce, tak to jde.

Filosofie původně bylo zobecnění znalostí ze všech oborů. V dobách, kdy ještě bylo možné, aby byl filosof především polyglot.

Již nejméně 200 let je rozsah odborných znalostí lidstva tak široký a hluboký, že jedinec sebegeniálnější již není schopen obsáhnot byť i jen jeden základní exaktní oboro do hloubky.

Filosofie se tak stala planým žvaněním o jiných filosofech příčemž nikde z nich vlastně ničemu pořádně nerozumí.

Krásně jste to předvedl na odstavci s Machem, EInsteinem a Maxwelem.

Je obecně také možno konstatovat, že i špičkoví studenti žvanivých oborů jako je filosofie s velkou pravděpodobností nejsou schopni vystudovat alespoň na průměrné úrovni obor jako je např. teoretická fyzika - nebo i ta kybernetika...

No a obráceně to platí většinou taky. Špičkoví studenti technicky zaměřených oborů zpravidla nejsou schopni sofistikovanější společenskovědní úvahy natož ji tak ještě umět kulturně zformulovat

A nemohou nahodou za ty nalepky prave studenti techto oboru a jejich verejna vyjadreni?

Dnes se na vše hledí skrze praktičnost a zpeněžitelnost, takže většina humanitních oborů je v sekci "zbytečnosti a prázdné tlachání o ničem". Tím se také řeší argument, že to je obtížné a nevystuduje to každý - proč to studovat, když  to jsou zbytečné nesmysly? Podle mě není správné takto vnímat vzdělání, ale tipuji, že podpora technických oborů bude stále stoupat a humanitní obory budou dále brány jako nadbytečné odkladiště neschopných lenochů. Proto si vážím každého, kdo to navzdory okolí riskne a jde studovat to, co ho opravdu baví a zajímá.

A kterýže to ze slovutných absolventů humanitních oborů v posledním desetiletí stvořil něco alespoň vzdáleně srovnatelného s prací mého skorojmenovce  Ernsta Macha? Pokud žádný, je to opravdu tím že Mach byl genius nebo že systém je nastaven tak aby produkoval odpad?

Blbé je, že ideologové filozofům kontrolují, zda jejich závěry souhlasí s tou či onou ideologií. Ideologové sice zasahují i do jiných věd (například Stalin prohlásil kybernetiku za buržoasní pavědu a tím se jí na východě nikdo nesměl zabývat), ale je to méně časté.

Já vám určitě nadávat nebudu, naopak, čtu vás rád a snad mi to vydrží.

Děkuji, toho si vážím.

To bude diskuse, ti vás sežerou...

Pravda je, že jsou humanitní obory důležitě, víc než si kdo myslí. Všechny, i ty vysmívané. Ale absolventů musí být desetina, ne-li v mnohých setina.

Například z genderových studií nemá vyjít tisíc slepic co budou v neziskovkách hodnotit reklamu, ale pět inteligentních lidí, jeden aby učil další, jeden aby hlídal, aby takové pitomé neziskovky nemrvily společnost u nás, jeden to samé v Eu, jeden může vrtat do zemí, kde zatím viděli rovnoprávnost jen na obrázku a jeden říkat politikům, jak do toho vrtat tak, aby pokud možnost nic nerozvrtali.

To je taky ještě další složitá diskuze - o financování škol u nás. Hlavně by se asi nemělo platit tzv. "za hlavu".

Taky by mohlo být školné, ale byl bych s jeho zaváděním setsakramentsky opatrný. Školu (obě) jsem si sám platil, takže vím, jak to může být složité ufinancovat. Podle mého stojí za to mít pár "zbytečně" vystudovaných než upírat vzdělání lidem, kteří na to potenciál mají, ale zázemí už ne.