Filozofie je těžký obor

Pro spoustu lidí je dnes módní hledět skrze prsty na humanitní vědy a tvrdit, jaká je to flákárna. Poslal bych je pět let studovat historii filozofie. Možná by pak dali přednost i vězení.

Všichni by měli studovat něco užitečného. Užitečné obory jsou ty technické. Slyšíme to teď ze všech stran. Ale ty jsou náročné, proto na ně moc lidí nejde. Jdou se raději flákat někam na humanity.

Závidím těm, kteří se při studiu humanit flákali, protože moje zkušenost je opačná. Často se proslýchá, že filozofovat u piva v hospodě dovede každý. Možné to je, filozofie (pokud to není dejme tomu čistě epistemologie, tedy "věda o vědění") se koneckonců může zabývat mnoha běžnými věcmi, ať už etikou, politickým uspořádáním, společností, apod. Ovšem filozofovat doopravdy, tedy například napsat několikastránkovou stať a smysluplně v ní polemizovat s některým z významných filozofů, dá zabrat.

Už to že lidé, s jejichž myšlenkami zápasíte, mohou být někteří z největších myslitelů, kteří kdy vůbec žili, by mělo vyvrátit populární mýtus, že filozofie je něco jednoduchého, u čeho se nemusíte moc snažit.

Specializace, jak ji na vysokých školách známe dnes, je poměrně moderní vynález. Kdysi se mnohem více studovalo tak nějak všechno, nebo byl minimálně ke specializaci požadován jakýsi základní přehled napříč lidským věděním. O něco takového se v ČR snaží gymnázia, ale kulhají u toho dle mého názoru na všechny čtyři nohy.

Jako příklad může posloužit slovutný Albert Einstein. Jeho úvahy nad jistými nerovnostmi v rovnicích jiného slavného fyzika, Jamese Maxwella, vedly až k Speciální teorii relativity publikované v roce 1905. Ta však byla inspirována také filozofií - význačně Einsteina ovlivnil například Ernst Mach.

Něco takového je dnes hlubokou minulostí. Je to však škoda. Ne že by všichni měli vědět a studovat všechno, ale trošku širší záběr by nám cekově neškodil. Aspoň bychom se přestali obviňovat, že se polovina z nás "fláká" na něčem, co by ti, kteří tato obvinění vznášejí, ani sami nedostudovali.