Případ Karla Srpa je jednou z nejvýstižnějších ukázek způsobu ovlivňování veřejného mínění a názorů lidí ze strany bývalých komunistů po celé období od roku 1989.
Je ukázkou toho, jaký člověk je Miloš Zeman a jaké typy a charaktery lidí pomáhá svým postavením a vlivem prosazovat na různé další významné pozice a jakých lidí se mediálně zastává. To samé dělal a stále dělá i Václav Klaus. Shoda a vzájemná podpora mezi nimi nebyla a není čistě náhodná.
Neustále se můžeme dočítat o tom, že funkce prezidenta republiky je pouze reprezentativní a že prezident nemá vesměs žádné významné pravomoci a proto je jeho vliv malý. Ale není to pravda.
Ovlivňování veřejného mínění (názory a smýšlení obyvatel celé země) se odvíjí od možností medializace svých názorů, postojů. Cokoli, co řekne prezident země ihned přebírají média a dělají danému názoru a postoji obrovskou propagaci. Kdokoli, s menším mediálním dosahem je vždy v nevýhodě. Proto je velmi důležité, jací lidé a s jakými vlastnostmi a charaktery zastávají nejvýznamnější státní funkce a z pohledu ovlivňování občanů je tak trochu méně důležité, jaké mají pravomoci. Zvláště, kdy policie a justice nejsou stoprocentně nezávislé a chybí další kontrolní mechanismy.
Bývalým bezcharakterním komunistům v čele s jedinci bývalého Prognostického ústavu, se podařilo během 28 let postupně dosadit či svým vlivem pomohli prosadit (slovníkem soudruhů - infiltrovat) "své" lidi (loajální, vydíratelné, úplatné) do naprosté většiny nevýznamnějších pozic a vedoucích postavení. Dostali tak "pod kontrolu" nejen dané instituce, organizace či politické strany, ale každý z nich může opět ze svého významného postu mediálně ovlivňovat veřejnost.
Mnozí považují premiéra Sobotku za téměř hrdinu, že se dokázal postavit v případu Srpa Zemanovi. Ale Sobotka žádným hrdinu není. Od počátku premiérování ví, že není pro opravdu vládnoucí skupinu osob žádoucím. Jakožto premiér má podstatně více pravomocí a mohl by mít daleko větší vliv (mohl by třeba okamžitě vyhodit ministry, kteří prokazatelně lžou, nebo jen "kryjí" obrovské tunely např. ŘSD), ale toho se od něj nedočkáme. Občas se tak trochu postaví na zadní, ale je to vždy jen naoko, pro veřejnost. Víc si dovolit nemůže (lépe - mu není dovoleno). A protože je to naoko, jdou preference celé ČSSD dolů. Lidé prostě nemají rádi slabochy. To není případ pouze Sobotky, ale i dalších lídrů politických stran a hnutí. Proto stoupají preference Babišovi a jeho hnutí ANO. Co na tom, že snad již v každé větě lže.
Kde vidím největší problém je, že naprosto a zásadně selhávají poslanci a senátoři parlamentu. Ale opět není divu. Vedení politických stran si na kandidátky nikdy nevybírala ty největší osobnosti, ale vždy dbala o to, aby to byli loajální straníci, kteří budou zvedat ruce pro všechno a tak, jak vedení rozhodne.
Dokud budou u moci a na vlivných postech ti nejhorší z nás s pokřivenými charaktery, nebude možné, aby zavládl rozum a profesionalita a aby se v této zemi žilo maximálnímu počtu obyvatel lépe. Vždy se ale bude žít dobře "vyvoleným". Dokud budou ve vedeních stran slaboši, kteří nejsou schopni nastavit ve svých stranách funkční vnitřní mechanismy pro eliminaci bezcharakterních jedinců a nebudou-li strany vybírat na první místa kandidátek do parlamentu (ale i krajů a měst) ty nejlepší osobnosti, nelze čekat jakékoli změny k lepšímu.
Petr Suda
------------------------------
Zdroj:
http://echo24.cz/a/iCjPW/bezskrupulozni-moralne-poklesly-jazzova-sekce-se-distancuje-od-srpa
------------------------------
