Nebýt dalajlámy, tak bychom ani nevěděli, kolik to máme v zemi „hrdinných“ politiků

Tak trochu hořko úsměvně sleduji, kolik že to máme zase najednou v té naší zemi mezi politiky hrdinných vlastenců, srdcařů a demokratů.

Roky i desítky let přitom neměli se soudruhy komunisty a exkomunisty problém. Bylo to právě jejich, dodnes velmi dobře potlačované hrdinství, které vedlo k tomu, že se komunisté a exkomunisté za posledních 27 let otřepali, postupně se infiltrovali do všech politických stran a obsadili nejvlivnější posty v zemi. A ejhle. Stačí, aby přijel dalajláma, Číňani dotlačili Zemana, Sobotku, Štěcha a Hamáčka k servilnímu prohlášení o tom, že s Čínou na věčné časy a nikdy jinak, což konečně jeden z redaktorů (Petr Nováček) na plná ústa i s pozadím komentoval v ČT, zjistili na Facebooku, že toho již mají lidé plné zuby a máme tu najednou doslova armádu statečných politiků-hrdinů. 

Bělobrádek se po dni mlžení nakonec přeci jen „přiznává“, že se s dalajlámou také sešel. Hrdina. Ale kde bylo jeho (ale i Hermanovo a celé KDU-ČSL) hrdinství, když se v roce 2013 rozhodoval, zda půjde do koalice s ČSSD a ANO?

Padesát poslanců a senátorů také najednou našlo odvahu a hrdinně se s dalajlámou setkává. Ale kde bylo za poslední roky hrdinství senátorů, kteří si nebyli schopni ani jednou pozvat Zemana na kobereček, aby jim vysvětlil například jeho cesty za Putinem, Novotného na Hradě, let soukromým tryskáčem Kellnera, nebo jeho slova o učení se v Číně, jak stabilizovat společnost? Kde bylo hrdinství poslanců, aby co nejrychleji a důsledně prošetřili excesy policie i Hradu při návštěvě čínského prezidenta v únoru?

Gazdík hrdinně svolává oslavu 28. října mimo Pražský hrad. Ale kde bylo ještě před pár dny hrdinství politiků STANU, aby nevstupovali ve Středočeském kraji do koalice s ANO (čti Babišem) a v Libereckém kraji dokonce nejen s ANO, ale i s ČSSD? Kde bylo jeho hrdinství, když se mohl tvrdě a jednoznačně postavit proti EET a místo toho prohlásil, že je Babišem nalomen?

Němcová, hrdinně vydává srdceryvná prohlášení a výzvy. Ale kde bylo její hrdinství, když se mohla v ODS tvrdě postavit proti Oposmlouvě připravené Zemanem a Klausem? Navíc pak, kvůli své kariéře, významně a seč jí síly stačily, Klausovi poklonkovala.

No a pak se podívejme na další hrdiny. Například Pitharta. Proč ten se hrdinně nepostavil po Listopadu za zrušení komunistické strany, proč nebojoval podstatně více proti všech převlečených komunistům a stbákům?

A nakonec hrdina Babiš, u kterého ale nejde o žádné hrdinství, ale jen o populistické gesto a využití situace, jak si naklonit sympatie co největší části z rychlíku politiku sledujícího lidu, a tak jako naoko „podráží“ Zemana, když prohlašuje, že na setkávání s dalajlámou nevidí nic špatného. K čemuž se mu docela hodí, že jeho Agrofert v Číně nemá takové zájmy, jako třeba Kellnerova PPFka.

Možná si někdo řekne, že jsem zaujatý a příliš kritický. Ale pevně věřím, že ti, kteří si pamatují dobu po Listopadu a zoufalou snahu všech, kteří již tehdy říkali, aby se komunistům a převlečeným komunistům neustupovalo a že se to nám všem i dalšímu vývoji naší země vymstí, můj pohled pochopí.

A co je nehorší. Pod tím vším hrdinstvím se v parlamentu vesele schvalují další a další zákony omezující svobodu občanů a omezující svobodné a rovné podnikatelské prostředí v naší zemi.

Petr Suda