Bývalí komunisté se cítí naprosto neohroženě a přestali již skrývat vzájemnou náklonnost. Bez obalu začínají vystupovat ve stylu „já na bráchu, brácha na mne“.
Tak by se ve zkratce dala interpretovat Zemanem přijatá nabídka Babiše, aby se prezident přijel podívat na farmu Čapí hnízdo. A aby vše vypadalo nevinně, prý dostanou pozvánku i děti z klokánků. Zeman ví, že se řediteli bude těžce odmítat, když se za něj tolik stavěl. (Viz článek v ECHO24 - Hradní podpora Babiše: Zeman v dubnu navštíví Čapí hnízdo
Pokud si vzpomínáte, pak se ihned po parlamentních volbách pokusil Zeman spolu s částí jeho největších kamarádů v ČSSD odstranit z vedení strany Sobotkovo křídlo, které nesplňovalo představy návratu k moci kovaných centralistů. Babiš tehdy přijel na Hrad za Zemanem, popovídali si a ihned se situace uklidnila. Bylo evidentní, že se tito dva muži domluvili na dalším postupu. Po dvou letech se ukazuje, že tou dohodou byla postupnější diskreditace Sobotky a spol. na základě kauzy okolo OKD, ve které je Sobotka, co by tehdejší ministr financí, namočený. Proto Zeman i Babiš tuto kauzu zmiňují a proto Zeman řekl, že se nehodlá bavit o drobných (50 mil Babiše), ale že jej zajímají pouze kauzy, kde by mohlo jít o únik nad miliardu (např. OKD).
Čapí hnízdo se stalo problémem dalšího ohrožení společného postupu dvou mocných „bráchů“ (dříve bylo zvykem říkat „soudruhů“). Babiš se dopustil evidentního podvodu čerpání dotací z EU a tato kauza se pro Babiše stala hrozbou jeho postavení a vlivu. Vznikla situace, kterou bylo třeba „vyřešit“ (čti nějak zamést pod stůl), aby mohla zdárně pokračovat centralizace moci pod taktovkou skupiny autokratů. Těch samých osob, které se po celou dobu od 17.11.1989 snaží držet u moci a obsazovat nejvlivnější místa „svými“ lidi s cílem maximálního ovládnutí politiky, ekonomiky i mediálního trhu. Jde o kontrolu toku stamiliard ze státního rozpočtu, nebo ze společností se státní účastí, či kontrolu převádění majetku státu do správných rukou. Že to připomíná postup organizované skupiny proti státu a jeho občanům? Ale kdeže, to jsou přeci jen konspirační teorie nějakých pomatených paranoiků.
Čapí hnízdo je jen další ukázkou naprosté arogance a pocitu nadřazenosti, které mají Zeman i Babiš doslova zažrané do morku kostí. Již 26 let se čím dál více ukazuje, jak z pohledu zdravého vývoje naší země bude, odstavit od moci osoby, jejichž cíle jsou veskrze sobecké. Osoby, které nemají ani špetku svědomí a neví, co znamená pojem pokora. Osoby, které se navenek (mediálně) tváří, jako spasitelé, ale jejichž konání vede k potlačení demokracie, práv občanů a především svobody. Proto nastavují systémy centrálního sběru dat o každém jedinci. Proto zavádějí mechanismy šmírování. Proto výrazně posilují státní aparát po stránce personální i po stránce navyšování pravomocí úředníků.
Dalo by se říci, že uprchlická krize spadla centralistům přímo z nebe (nebo snad spíše z pekla?). Strach je totiž nejlepším nástrojem na ovládání mas, lidu. Proto také Zeman, Klaus i Babiš udělali maximum pro rozdmýchání mediálního šílenství proti neřízené invazi migrantů a mnozí novináři (plus proruské servery) jim vědomě či nevědomky velmi pomohli. Využili současně zkostnatělosti a neakčnosti EU (Evropského parlamentu a především Evropské komise) a využili i nerealistického pohledu na svět mnoha mediálně známých „sametových“ osobností (mnohdy členů různých velmi štědře dotacemi podporovaných neziskovek). Ve výsledku se šikovně vedenou propagandou podařilo vzbudit dojem, jako by občané České republiky byli rozděleni pouze na dva tábory – „sluníčkáře“ a „nácky“ (xenofoby). Což ale absolutně není pravda. Naprostá většina obyvatel má prostě jen obavy z budoucnosti.
Do nejdůležitějších (parlamentních) voleb zbývá rok a půl. Je otázka, zda to je dostatečná doba, aby se občanům České republiky dostalo maximum informací pro ujasnění si, kým ve skutečnosti jsou lidé, jako Zeman či Babiš. Kdo další patří do skupiny autokratů, osob, které se třeba i naoko tváří, že jdou proti sobě, ale ve skutečnosti táhnou za jeden provaz. Vzhledem k tomu, že oligarchové ovládají naprostou většinu mediálního prostředí, jednoduché to nebude. Naštěstí již existují oligarchy nevlastněné informační servery, které si získávají vyšší čtenost a důležitou roli hrají i sociální sítě. Kvalita demokratičnosti každé země je závislá na míře a kvalitě informovanosti občanů, protože občané se jen a pouze na základě informací rozhodují, komu dají u voleb svůj hlas.
Výsledky voleb (stejně, jako to vidíme v dalších státech Evropy) jistě výrazněji ovlivní další vývoj určitě nejsledovanějšího problému současnosti – migrace. Podaří-li se zastavit příval migrantů do Evropy, vezme se voda na mlýn především těm, pro které je chaos, strach a hysterie živnou půdou k využití jejich největší přednosti – umění zneužívání populismu a demagogie. To by měl být cíl všech demokraticky a rozumně uvažujících politiků Evropy. Má jich ale Evropa dostatek? A máme je v České republice? Občané by zase měli mít na paměti, že jejich každodenní životy nejsou ovlivněny jen problematikou migrace, ale že je mnoho dalších oblastí, kde jim politici (politické strany) svým řešením mohou buď zpříjemni, nebo výrazně znepříjemnit život.
Petr Suda
