Vy NESMÍTE léčit !!!

Tato slova mi ještě chvíli po odchodu znějí v uších. Nechápu, ale vlastně chápu ... hraji na MOC citlivou strunu :-)

Rozhovor s lékařem probíhal celkem bez problémů. Popsal jsem mu svůj příběh, čím vším jsem prošel, o svých půstech a svém léčení... Bylo mi jasné, že se jedná o klasického lékaře, přesto jsem doufal, že v něm najdu "spřízněnou duši". Přesněji, byl jeden z mála, který o schůzku se mnou přímo požádal.

A pak následovala nekonečná série dotazů: proč ... Na všechny dotazy se snažím vklidu a neemočně odpovídat. Za 10 měsíců, co se sám léčím, jsem se setkal s lékaři i "lékaři". Byl jsem chválen i zatracován i proklínán (někteřími i do horoucích pekel). Mnoho jsem se naučil a při všech svých jednáních se snažím emoce nechat za dveřmi (hlavně u pacientů).

Po několika minutách mi sdělil: ... máte hodně bujnou fantazii. Doporučil bych vám pobyt na psychiatrickém oddělení. Moje manželka na takovém oddělení pracuje a jistě by se vás ráda ujala. Hledím na něho a nic nechápu: ... ale říkal jste, že vás můj příběh zajímá, že sledujete mé blogy ... No, buďte v reálu. Když mi někdo napíše, že měl mrtvici, budiž, stalo se. Když mi, ale někdo řekne, že jich přežil několik a že se naučil snižovat svůj tlak ... nemám co dodat. Opravdu se nechte léčit.

Zvedám se k odchodu a naposledy zareaguji: ano, naučil jsem se pracovat se svým tlakem, se srdcem a plícema. Všeho jsem dosáhl studiem starých textů a poznáváním vlastního těla. Prostým samostudiem.

Mezi dveřmi mě zastaví a s úsměvem mi sděluje: ... i kdyby vše, co jste mi řekl, byla pravda, jedna věc vám chybí a to vzdělání. Nejste žádný lékař a nemáte žádnou kvalifikaci. VY NESMÍTE LÉČIT !!!

Sedím na koberci, pokuřuji vodní dýmku (příjemná vůně čokomintu) a pouštím si Janis Joplin (Summertime). Nejsem na něho zlý ani vzteklý, je prostě jeden z těch, kteří nepochopili ... a mí pacienti ? Budu jen doporučovat a nekritizoval jiné postupy. Uvidíme, kdo z nás bude mít více pacientů. Nestal se z léčitele šarlatán ?? A nebo je to přirozený vývoj ?? Nevím, čas vše ukáže. Opět intenzivně pracuji na svém zdravotním cvičení.

A jen tak bokem: v pondělí jsem přežil 4. mrtvici. Celkem se to dalo a i když jsem byl mimo a dostat se domů byl nadlidský úkol. Tři následující dny jsem prospal. Dnes je čtvrtek večer a jsem už schopen něco málo napsat. Ozzzyk odjel pracovat do Číny. A přitom jsem se s ním ani pořádně nestihl rozloučit. Tak mi to rozloučení promiň.

Budu se s těmi svými "nekonečnými" mrtvicemi muset začít patřičně "zaobývat".

Přeji všem (i v Číně) příjemné dny a hodně lásky.

JÁ, PE♥TR :-)