Pod Libeňským mostem ...
bez popisu :-)autor osobně
Cesta z Ostravy do Prahy nedyla dlouhá. Trochu jsem si zdřímnul a jelikož byl v kupé jen jeden cestující, sundal jsem z vrchu klavír. Položim si ho na kolena a aniž jsem je zapnul, zkouším si nějaké pasáže, se kterým jsem měl dříve trochu problémy. Cestující se zájmem sleduje mé hbité prsty. Stále dokola opakuji krátkou pasáž. Pak ji několikrát zahraji levou rukou, pak pravou, pak jako protiklady, pak ji zkouším trochu rozložit do akordů. Cvičení ukončím dlouhým áčkem. Chvíli sleduji klaviaturu nástroje, promnu si prsta a přidám ještě Yesterday. Proji pomalu a procítěně. Postavím se a nástroj okládám zpět nahoru. Pán v kopé mě chvíli zvědavě sleduje a pak se osmělí: Dobrý den, sledoval jsem Vaše ... "hraní" a chtěl bych se zeptat ? Vybídnu ho: Prosím, ptejte se. Nesměle pokračuje: Nepřipadáte si ... trochu ... trochu ...zvláštně ? Usměji se: A proč ? No, to vaše hraní ... nemáte to zapojené v elektřině. Já jsem učitel hudby z Pardubic a s něčím takovým ... jsem se ... nesetkal.
Sundám z vrchu CASIO a položím ho na kolena. Pohlédnu na něho a oznámím: jestrdej od bítls. Přehraji jednu sloku a pohlédnu na něho. Usměje se: nezlobte se, ale, takhle, bez zvuku ... nedovedu si nic představit ... Sáhnu na POWER. Rozsvítí se červená. Kouknu na klaviaturu a tiše říkám: druhý pokus. Přehraji opět tu samou sloku ... a ... přidám Bacha, kterého jsem si původně přehrával, všetně bezchyby zahrané pasáže. Pohlédnu na něho a říkám: Bach je super a moc se mi líbí, ale zkusil jste někdy, učiteli, zahrát Bacha jako lyrickou píseň ? Pohlédne na ně a zvadne obočí. Přehraji jednu Bachovu fugu, ale jen v akordech. Sleduje rytmicky běhající psty. A nyní to samé, jako balada. Zrychkuji, zpomaluji, rozklábám levou, pah pravou, zakončuji hru áčkem u které se rozběhne oba palce na obě protilehné strany akordu. Vydechnu, vypnu elektřinu a usedám zpět. Učitel krátce zatleská: Bravo, skutečně Bravo ... mistře ... Jsem trochu v rozpacích: Trochu silná slova. Hraji jen jako ... amatér. Je to můj koníček.
-----------------------------------------------
Dopoledne jsem se šel projít s Bibi. Pod Libeňským mostem skupina bubeníků s bubínky. Když přestali bubnovat, přistoupím a ptám se: Kluci, hraje někdo z vás na klavír ? Jeden se na mě otočil a říká: Já hraji na klavír. Chodil jsem do lidovky šest let. Ptám se: A hraješ opravdu dobře ? Ano, hraji DOBŘE.
Rukavice je hozena, je třeba ji zvednout. Vystoupám na Libeňský most, přejdu přez ulici, vrátím Bibi, vezmu varhany a vracím se zpět pod most. Rozložím CASIO na kartony, které leží vedle. Zapnu varhany, přepnu na klavír, pokynu rukou a usednu. Klavírista usedne k nástroji a ... a pokouší se zahrát několik not z Pro Elišku. Jeden pokus ... druhý pokus ... třetí pokus. Posadím se a vytahám ho, překvapeného, za ucho. Zamračím se: Zase jsi necvičil, darebáku, tak z tebe klavírista N I K D Y nebude. Odsunu ho bokem a usednu k nástroji. ... Pro Elišku ... Yesterday ... Holubí dům ... Metalika ... Let It Be ... Sorry (Elton John). Vypnu nástroj a beru CASIO pod paži. Z protějšího nádbřeží se ozve potlest. Dobře jsem asi pobavil svou hrou protější nábřeží s restaurací. Při odchodu se zastavím u "klavíristy" a s úsměvem říkám: A nikdy nelží, klavíristo. Odcházím a nechávám několik bezdomovců svému osudu. Ale akustika pod Libeňský mostem je ... fantastická :-)
---------------------------------------------------
Příjemný víkend všem, kterým se líbí hudby ať ji provozují nebo jen poslouchají ...
Petr Slezák :-) (fčil) Frýdek
Petr Slezák
po mrtvici III (z deníčku pacienta :-)
Tak další z příběhů pacienta z neurologie v Ostravě. Je to sice už několik let, leč vzpomínky zůstávají ...
Petr Slezák
B 7
Opět přihlášen na start B7. HOBBY, muži nad padesát, náš tým: Kubrt a Staník. Tak doufám, že to tentokrát snad dojdu ...
Petr Slezák
Psychopat (z deníčku pacienta)
Zae na neurologii. Pěkné oddělení. Sice ještěpořád jako ležák, ale slušný pokoj, lůžko u okna ...
Petr Slezák
na neurilogii II (z deníčku pacienta)
Ležím si na pasteli a koukám do bílé stěny. Tak co bude dál ? Nevím. Rád bych NĚCO dělal. Ale CO ? ...
Petr Slezák
na očním II (z deníčku pacienta)
Jistě, že každý má určité vzpomínka. Leč, vzpomínky jsou JEN vzpomínky. Je však současná realita jiná ? Budou vzpomínka a s realitou totožné ?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad
Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby
Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...
Mezinárodní obchodník – balicí stroje
ManpowerGroup s.r.o.
Středočeský kraj