Petr Slezák :-( 10.9.2010

Koukám a ono je ten smajlík naopak, čili se mračí. Tak už to nechám tak. OSAMĚLOST ! To je to, oč tu běží. Člověk´, když zažívá nějaký "výročí" a nebo něco, co se mu zdá vyjímečného, tak často bilancuje. Utápí se buď v sebechvále a nebo v sebelítosti. Buď se vychvaluje a plácá si sám na rameno a nebo se utápí v slzách. Moje bilancování je spíš smutnější (zatím):

PE.TR :-)

     1.1.2010 jsem udělal tlustou čárku. Respektiva snažím se o to. Všchno mi však těžce VŠE připomíná: věci, oblečení, knížky, fotografie ...

     Dívám se na kalendář a zítra bych měl slavit 50-té narozeniny. A je vlastně důvod něco slavit ? Nevím. Po nepříjemném, ale otevřeném, rozhovoru se Šárkou ... Jedna známá jí říkala: rychle se dostaň od něho. Ten ti nepřinese nic dobrého ... Možná měla pravdu. Cítím, že bych chtěl žít jinak. A jak jinak ?? Klidně, skromně, ve spojením s Nejvyšším.  Ctít a dodržovat jeho přikázánía a zákony. Mít hlavu klidnou "jako zdcadlo". Hodně na sobě (tělesně i dušecně) od února pracuji. Něco se mi daří více, něco méně (jak už to v životě bývá).

     Peníze, jídlo, materiální věci - nějak mě to trochu přestalo zajímat. Přísloví říká, že nelze sloužit dvou pánům. Sloužit nelze, ale být s nima přítel ?? Ne, nějaké šílená a nekonečná oddanost. Spíše je jedná o akceptování. Akceptování, že existuje černá a taky bílá. A jak jsem jednou v blogu psal: a mezi nima existuje 256 odstínů šedi.

     Zatím není na co být moc hrdý. Kostelová průprava, průmyslovka, práce v dole, Strana (velké S, ať si to nepletete s WC), podnikání ... a kde je Šárka a naše děti ? Nějak to vše uletělo ... Pod vlivem Pollaka, že žádné setkání není náhodné, beru svou padesátiletou "cestu", jako přípravu. Přípravu na cestu. Na cestu, o které ani raději nebudu mluvit dopředu nahlas.

     Omluva. Ze srdce se omlouvám VŠEM, kterým jsem na své přípravě na cestu oblížil. Ať už vědomně nebo nevědomně. Zkuste mi odpustit. Mám vás VŠECHNY rád. LÁSKA - ta umí odpouštět.

     První věc, kterou s sebou "vleču" je přístup ke zdraví. Dle přísloví: zdravý člověk má tisíc přání, nemocný jen JEDNO - být zdravý.

     Nekonečné cvičení. Zdá se mi, že cvičím i když spím. Stále (i v duchu večer a ráno) si opakuji cvičení, která se mi zdají dobrá a nebo potřebná. Nekonečný proud dáchání. Dýchání ve všech podobách. Děkuji Nancy ZI.

     Den před narozeninami mě bere velký smutek (nebo snad deprese). Něčeho jsem se "chytnul", udělal jsem si svou představu a teď nejsem schopen se této představy vzdát. Neumím se sám vzdát své představy. Jak smutné. Ještě se opravdu budu muset HODNĚ učit. Dosahovat neusilováním :-)

     Příjemný den VŠEM

                                                                                   PE.TR :-)