Past na pana Nečase

Na pana Nečase byla nastražena past. Asi už byl nepohodlný a někomu vadil. Nevím komu. Nepátrám.

Co mě k tomu vedlo. Na základní škole jsem měl spolužáka, Pavlík. Ty jeho známky. Hrůza !! Čtverka zcela běžná. Rodiče na třídní schůzce říkali, že jsou rádi, že kluk projde. Po základce šel do nějakého učení a nikdy vice jsem se s ním nesetkal.

S panem Nečasem měl společné to, že vypadal jako Pavlíkův otec. Známe ty typy: tesilky na puky, svetřík, límeček zapnutý na poslední knoflík u krku. Vlasy pečlivě učesané na pěšinku. Říkali jsme mu maminčin mazánek.

Pavlík však měl překvapivou kondici. Na koni, na bradlech, na kruzích ... když mi předvedl most ze stoje a na nohy se z něho zpátky postavil ... Ale ty známky ???

Jednou jsme se bavili, co kdo bude dělat. Já teď, říkal Pavlík, budu hodně cvičit, abych se vyhnul vojně. To mě překvapilo. V patnácti a na vojnu se chodilo v devatenácti. Ptám se: a jak to budeš cvičit? Chce to HODNĚ cvičit. Brácha mě to všechno naučí. On má důchod. Má srdeční aritmii. CO to je ? Asi nějaká nemoc.

Dva roky jsem vedle něho seděl v lavici. Nikdy jsme se o cvičení nebavili. Nějaká přihlouplá jóga, spíš na hřebíkách...

Pavlík si nesl veliké tajemství. Věděl, ale nemluvit o tom.

Z lidí stejného typu mám vždy neurčitý pocit. Jsou hloupí nebo chytří ? Mají v sobě nějaké hluboké tajemství ?  Něco nadčasového, co my obyčejní nemůžeme pochopit ? Ví ? Cvičí jógu ?

V každém případě vás všechny žádám: přestaňte pana Nečase osočovat a urážet. Není to od vás pěkné.

A jeden, když se ho ptali ANO, či NE odpovídal: Kdo je bez viny, ať hodí kamenem.

To nebyl moc dobrý přiklad, protože ho potom ukřižovali. Tak honem jiné přísloví: Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti.

Příjemný den a hodně lásky a příjemné sestřičky.

JÁ, PE♥TR :-)