neděle 21.2.2010

     Pohodová neděle. Dopoledne jsem byl s pejskem asi 2,5 hodiny. Sluníčko příjemně svítilo. Teplota na slunci +6 stupňů Celsia. Celý okruh jsme prošlapali v rychlém tempu. Bibi šlape a vzhledem k tomu, jak je malá, je s podivem,  kolik výdrží. Je mi číl dám větší teplo. Už jen nejasně si vzpomínám na své zípisy: zima-zima-zima. No to jsem zvědavý, co budu dělat v létě. Léto mám rád, už se na něho těším. V pátek jsem potkal "svou" paní doktorku.

Šárka

     Čekala na mě u kasy. Usmívá se na mě a hned se ptá: Vy jste se na mě urazil ??? Né, nemám důvod. A dodávám: já sám nevím, co to je a po Vás jsem jen chtěl informace. No já taky nevím, co to je, ale já musím být pojištěná. Vám se něco stane a já to budu mít na krku. Plně to chápu. A chtěla jsem vám říct, že ty poslední výsledky z laboratoře byly ještě lepší. Kdyby to bylo horší, určitě by hned volala (aspoň Šárce). Paní doktorka si prohlíží nákup a spokojeně konstatuje: šunka, sýr, bagety, máslo, ovoce... Tak vidím, že už normálně jíte. No, snažím se. Po chvíli mě napadá, že se zeptám na to, že mi není žádná zima. Odpovídá: asi jste si pěkně rozhodil metebolizmus. Kdyby tak věděla !!

     Ráno (v teplákách a zimních botách), stojím na zahradě. Je -15 st. C. Cvičím některé cviky ze své sestavy. I přez zimu se mi zdá, že je mi stále více teplo. Asi po 30 minutách jdu domů. Začínaji kolem projíždět auta a vesnice je vesnice. I přesto jsem se několikrát potkal se sousedy a ti jen nechápavě kroutili hlavou. Naposledy se mi to stalo v neděli. Super počasí, v poledne slunce svítilo, obloha bez mráčku. Kolem zahrady prochází starší pár. Nevím, jak odhadnout věk, oba jsou zabaleni v prošívaných bundách. Zaregistroval jsem je přišliš pozdě. Překvapení bylo oboustranné. Hledíme na sebe a pán náhle mlčení přetrhne se slovy: ale je dnes pěkně. Pokyvuji hlavou JO, JO(a v duchu si říkám, ale to horko).

     Původně jsem na diskuzi nechtěl reagovak ALE ...  

SAŠA: ... když jste ateista ...

     Nepamatuji si to přesně, ale psal jsem: Jsem věřící ... takže trochu více sledovat, co píšu, příteli :-)

KONGOLESE: Seš borec, ale Ladislav Klíma byl větší ... jedl syrovou mouku a vejce ... slupl i chcíplou myš... Přečti si jeho životopis.

     Vážený příteli, já mám PADESÁT let a taky už jsem něco prožil. Na Dole Staříč jsem pracoval 10 let. Nikdy však nikdo nevydával životopisy běžných pracujících za něco vyjímečného. Pro tvou představu ti napíši dvě příhody.

První příběh: Ráno(asi 5:30) čekají zaměstnanci na autobus. Hustě celou noc sněžilo. U zastávky někdo nechal pohozené body. Někdo je vytahuje ze závěje a ... v těch nohách jsou i nohy. Odhrábává se sníh a objevuje se celý člověk. Olin K. Kolem 45 let, kamarád alkoholu (jako všichni v Libhošti). Mžourá na ostatní a nic nechápe. Já jsem asi usnul, sděluje. A jak k tomu dpšlo ???. V hospodě zavírali kolem 4 hodin a Olin se rozhodl, že nepůjde domů. ale že už počká na autobus. Tam ho to vzalo a spadl do příkony. Zde usnul a husté sněžení ho přikrylo. Přijel sice ještě do práce, ale jelikož stále nechápak, kde je, dostal volno.

Druhý příběh: Restaurace IV. cenové skupiny. Dohadovali se chlapi po práci, kdo vymyslí větší kravinu. Hornící, už v silně podroušeném stavu. Jeden předvádí tohle, jiný tamto, nejvetší úspěch má Jak zabránit snězení vlastního jídla jinými horníky. A skutečně. Dotyčný se vysmrká to vlastní polévky a skutečně NIKDO NECHCE. Dotyčný v klidu polévku sní a zdá se, že bude patrně vítězem. ALE... Odchází Petr K. Inžených, 35 let, vystudoval s vyznamenáním Matematickou fakultu na Karlově univerzitě. Pro stálé neshody s vedoucími šel stále níž a níž, až zakotvil na naší šachtě. Po chvíli se vrací a v ruce třímá záchodovou štětku. Usedne ke stolu a začíná ji OBLIZOVAT. Nebudu vám líčit, jak taková záchodová štětka v nižší cenové skupině, vypadá.Někteří začínají zvracet. O vítězi není pochyb.

A ještě k tomu inženýrovi. Nevím, kolik bylo na šachtě zaměstnanců, ale asi něco kolem 3000. Každy měl přiděleno osobní číslo (např. 4815/7) a Petr znal všechny zaměstnance podle tohoto čísla. Když za ním kdokoliv přišel, podíval se na tebe, chvíli uvažoval a pak řekl: 4623/8. Pak si vzpomněl na vše, kde se s tímto číslem setkal. Když náhodou potka bývalého zaměstnance, chvíli uvažoval, pak ti řekl tvé číslo a už věděl o tobě vše

     A teď: vítěz o největší kravinu. Jaký postup!!

     A jinak: vejce jsme museli jako děti jíst syrová, mouku jsem jedl v 16 na průmyslovce. Trochu jsme to přehnali s alkoholem, doma nic k jídlu nebylo akorát mouka. Moc nám to nechutnalo :-(

     Milý KONGOLESE, vidíš, že Ladislav Klíma NENÍ ničím zajímavý a promiň, že jeho životopis NEBUDU ČÍST. Raději si přečtu něco z Bible.

     Větva: díky moc,  měl jsi pravdu.

     Tak pokud jste se prokousali čtením až sem, jste (konečně) na konci. Vaše představa, že zde nedí nějaký SVATÝ PETR je mylná. Sedím zde JÁ.

     Příjemná den a PEVNÉ KOŘENY :-))) pe.tr¨

     A jedno foto z nedělního odpoledne. Popisky k fotu nadávám, protože tu nefunguje čeština. AHOJ