Jak jsem potkal brouky (Díl XIV. - Karlštejn 2)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.

Vracíme se do oblíbené destinace Otce vlasti, abychom si a) dovyrovnali účty s tesaříky  b) představili další druhy dokumentující bohatost zdejší bezobratlé fauny.

Že jsem jen obyčejná, sedmitečná? No a co - jsem krásná a každý mě zná:

Slunéčko sedmitečné

Malej, ale dravej. Najdete-li tohoto broučka doma, važte si ho a pečujte o něj. Loví totiž červotoče:

Paličník modrý

Již tradičně se neobejdeme bez nějakého červeného krasavce:

Červenáček ohnivý

Velmi vzácný mrňousek, který se vyvíjí v plesnivém dřevě dubů a buků. V noci je čilý, ve dne odpočívá na větvičce jako ... no jako větevníček:

Větevníček - Pseudeuparius sepicola

A jsme zase u tesaříků. Tenhle vzácný druh žije na smrku a podle oblastí výskytu je možné jej považovat za plemeno mocnářství rakousko-uherského:

Tesařík - Pronocera angusta

A tady trocha inspirace pro Dana Browna. Latinské pojmenování sedí, krásná kresba na krovkách tohoto tesaříkovitého brouka má v sobě opravdu cosi tajuplného:

Kuloštítník temný - Anaglyptus mysticus

Máme štěstí - narazili jsme na nejhezčí z několika barevných variant tohoto proměnlivého druhu:

Tesařík - Stenocorus meridianus

Více teček, více adidas. Tenhle zlatohlávek, tmavší než bývají jeho příbuzní, je ale zaručeně pravý:

Zlatohlávek mramorovaný

Zlatohlávek zlatý je sice hojný druh, ale takto krásně vybarvený kus běžně nepotkáme:

Zlatohlávek zlatý

Cvrček polní v plné polní - nedospělce jsme potkali v Pouzdřanech, za dospělcem jsme si museli vyšlápnout na Karlštejn. I když na sebe hlasitým cvrkáním upozorňuje na dálku, je zároveň hodně plachý a při sebemenším vyrušení zmizí v nedaleké díře:

Cvrček polní

Po kněžicích a páteříčcích další z církevních hodnostářů hmyzí říše. Ve své skupině je tento druh největší a v hierarchii bude minimálně na úrovni biskupa, jak ostatně napovídá i jeho purpurový či šarlatový háv:

Kněz velký

Lumek pracující na zajištění svého potomstva - o život přitom bohužel přijde larva pilořitky, do níž predátor klade vajíčka:

Lumek veliký

Růžová vosička? Proč ne, třpytivý overal jí rozhodně sluší:

Zlatěnka měděná

Vypadá to jako vřetenuška, ale není to vřetenuška. Ve skutečnosti je tenhle pohledný motýtek spřízněný s přástevníky:

Běloskvrnáč pampeliškový

Tenhle babočkovitý krasavec nežije zdaleka všude, ale když se mu někde líbí, jako třeba na Karlštejně, vyskytuje se v celých hejnech.

Bělopásek dvouřadý

Všechny vřetenušky jsou krásné, ale ne všechny jsou hojné. O to více potěší setkání s kriticky ohroženým druhem z červeného seznamu:

Vřetenuška chrastavcová

S Karlštejnem se loučíme, ale nesmutníme. Vždyť nás čeká první letošní speciál ... (XV. díl)