Jak jsem potkal brouky (Díl LXXXXVI. - Rokycany 31)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

V průběhu února se snad dočkáme čerstvých úlovků z předjarních výprav, do té doby budeme těžit z bohatého rokycanského archívu i aktuálních místních nálezů.

Jsou tomu takřka na den tři roky, co se tento fešák rozhlížel v naší koupelně. Pogonocherus hispidus dospívá koncem léta a zpravidla vylézá na jaře dalšího roku. V lednu 2022 bylo ovšem mimořádné teplo, proto se aktivoval neobvykle brzy:

Tesařík – Pogonocherus hispidus

Kuloštítník temný se v našem seriálu již několikrát objevil. Tohoto jedince s mimořádně krásnou kresbou se nám bohužel nepodařilo vyfotit tak dobře, jak by zasluhoval:

Kuloštítník temný

Drobného tesaříka Grammoptera ruficornis často spatříme na květech. Vývojový cyklus trvá zhruba jeden rok – larvy žijí ve větvičkách různých listnáčů a v květnu či červnu dalšího roku můžeme obdivovat dospělé tesaříky:

Tesařík – Grammoptera ruficornis

Zajímavého dlouhána Colydium elongatum jsme našli v podvečer na starém bukovém kmenu. Colydium elongatum je vzácnějším příbuzným dřevožrouta zejkovaného, na Červeném seznamu je vedený jako téměř ohrožený:

Colydium elongatum

Také na Silvestra 2022 bylo hodně teplo a blýskáček řepkový se procházel venku, jako by se nechumelilo. Na řepce škodí především blýskáčkovy larvy, které samička klade do nerozvitých květů:

Blýskáček řepkový

Blíže neurčený rýhonosec, úlovek z podzimu 2024:

Rýhonosec – druh neurčen

Listokaz zahradní při přemnožení spásá trávu a může také poškodit různé stromy ožíráním listů. Nepleťme si ho s importovaným listokazem japonským aneb „brutálně žravým japonským broukem“, mediálním hitem posledních let:

Listokaz zahradní

Pohledná ploštice – hrabulka Sehirus luctuosus, v angličtině forget-me-not shieldbug čili kněžice pomněnková. Živnou rostlinou hrabulky jsou pomněnky, na jejichž semenech hoduje:

Hrabulka – Sehirus luctuosus

Detail kněžice zelné, kterou už jsme několikrát prezentovali. Varianta s bilými skvrnami je méně nápadná, ale v přiblížení více vyniká její nazelenalý lesk:

Kněžice zelná

Kněžice kuželovitá se vyznačuje velice svérázným tvarem těla, přesto se nedá mluvit o nezaměnitelném druhu. Máme u nás totiž další dva velice podobné, byť mnohem vzácnější druhy, rozpoznatelné jen podle detailů, které v záběru z tohoto úhlu nejsou vidět:

Kněžice kuželovitá

Poslední dnešní plošticí je podkornice Aradus betulinus. Několikrát už jsme ji ukázali vyfocenou shora, ale teprve takto v šikmém pohledu dobře vidíme její extrémně ploché tělo, které jí umožňuje bez problémů žít pod kůrou:

Podkornice – Aradus betulinus

Zlatěnka Chrysis fasciata je u nás poměrně vzácná. Vyhledává osluněná místa s odumřelým dřevem – naše modelka se jako třpytivý šperk usadila na padlém dubovém kmeni:

Zlatěnka – Chrysis fasciata

Makadlovka Dichomeris derasella působí v šikmém záběru značně vousatě. Při pohledu shora se zase zdá, že má dlouhý zobec. Dospělce potkáme v květnu a v červnu:

Madadlovka – Dichomeris derasella

Vakonoš tmavý je pojmenovaný výstižně. Ve „vaku“, složeném z kousků trav, žijí nejen housenky, ale po vylíhnutí zde zůstávají i samičky, lákající samečky svými feromony. Létá tedy pouze sameček, jehož primárním úkolem je spáření, neboť přežívá jen několik hodin:

Vakonoš tmavý

Sympatické a pohledné přástevníky máme rádi. Housenky přástevníka mátového žijí na různých bylinách od pampelišek až po kopřivy. Dospělý motýl není tak nápadný, jako třeba přástevník medvědí, zejména takto při odpočinku se složenými křídly. Když ale křídla roztáhne, vykoukne jasně žlutooranžový zadeček, sloužící k zastrašení predátorů:

Přástevník mátový

Také v následujícím blogu přineseme starší i novější záběry z Rokycan (LXXXXVII. díl)