Jak jsem potkal brouky (Díl LXXXXV. - Výroční speciál 2024 - 2. část)

Rok 2024 skončil a náš broučí blog vstupuje do 3. ročníku. Speciálem děkujeme všem čtenářům a doufáme, že zaujme i ty, kdož dosud na naše stránky nezavítali.

Dnešní díl a díl předchozí je shrnutím toho nejzajímavějšího, co jsme v roce 2024 v našich reportážích prezentovali.

K blogu poznamenávám, že je založen na skvělých fotkách mého syna Jakuba. Ač používám v textu literární formu „Pluralis majestaticus“, autorskou podstatou jsou Jakubovy snímky z výprav, které v naprosté většině případů podniká samostatně.

Podívejme se na druhou část výběru:

Majky patří každoročně k ozdobám našich blogů. Loni při velikonoční výpravě do Pouzdřan našel Jakub hned pět druhů. Meloe decorus je z nich nejbarevnější:

Majka – Meloe decorus

Majka uralská byla v roce 2023 v pouzdřanské stepi hojná, o rok později jsme viděli jen několik exemplářů, ty ale stály za to:

Majka uralská

Meloe scabriusculus je v Pouzdřanech poněkud vzácnější:

Majka – Meloe scabriusculus

Majku obecnou jsme zastihli při hrabání úkrytu, v němž pak – nerušena - bude snášet vajíčka:

Majka obecná – samice

Majka fialová při šplhu stylem bratra Šupčíka:

Majka fialová

Potemník moučný není v našich příbytcích vítán, leda jako potrava pro doma chované ptáky či plazy:

Potemník moučný

Neatus picipes připomíná tvarem i velikostí potemníka moučného, ale žije ve volné přírodě:

Potemník - Neatus picipes

Dřevožrout, který se neživí dřevem. Krásnou skupinku těchto dravých broučků jsme na začátku podzimu zastihli u Vydry:

Dřevožrout zejkovaný

Rabocerus gabrieli, příbuzný potemníků, vyfocený po vyčerpávajícím úsilí fotografa na zábradlí mostu:

Rabocerus gabrieli

Skořicově zbarvený lanýžovník si potrpí na houbové lahůdky – v jižní Evropě se opravdu popásá na pravých lanýžích:

Lanýžovník – Leiodes cinnamomea

Úhledný drabčík má v oblibě přestárlé houby:

Drabčík - Anthobium melanocephalum

Slunéčko lesní se nám podařilo zachytit v záběru „z očí do očí“:

Slunéčko lesní

Tmavá varianta slunéčka čtrnáctitečného je mnohem nápadnější a výraznější než obvyklá forma s černými tečkami na žlutém podkladu:

Slunéčko čtrnáctitečné

Užitečný lesknáček si rád pochutná na larvách kůrovců:

Lesknáček podlouhlý

Tento lesknáček je naopak býložravý, má v oblibě přezrálé ovoce:

Lesknáček - Glischrochilus quadrisignatus

Zajímavý mršník se zkrácenými krovkami loví pod kůrou stromů larvy různého hmyzu:

Mršník - Eurosomides minor

Na rozdíl od svého příbuzného, chřestovníčka obecného, je tento lehce vykulený krasavec vcelku neškodný:

Chřestovníček dvanáctitečný

Vousatý střevlíček, milovník vlhkých lokalit, nalezený u řeky Vydry:

Vousáč – Leistus piceus

Krásný tesařík je aktivní především na jaře, kdy se objevuje jako jeden z prvních:

Tesařík rudý

Listokaz kovový má rád písčité půdy. Však jsme ho také našli v pískovně Mušlov u Mikulova:

Listokaz kovový

Bratra kapucína jsme uvedli už v první části výročního speciálu – šlo o exemplář nečekaně objevený v Rokycanech. Tady máme pěkně vzrostlý kousek z břeclavské obory Soutok, který se od rokycanského brášky liší hladkými, vysoce lesklými krovkami:

Nosorožík kapucínek

Ploštice nohatěnka v tomto záběru připomíná saranče:

Nohatěnka obecná

Na rozdíl od blechy psí, která „na člověka nejde“, se štěnice ptačí opravdu bát nemusíme:

Štěnice ptačí

Škvor malý připomíná spíše drabčíky než svého většího příbuzného, škvora obecného:

Škvor malý

Mrňavá, ale krásná. Sametka rudá se objevuje už koncem zimy na pařezech, na listech či v zahradách:

Sametka rudá

Tahle trochu bizarní žirafovitá bytůstka se zaskvěla na titulní fotografii jednoho z rokycanských dílů. Její ploché larvy jsou dobře přizpůsobené životu pod kůrou, dokonce umějí couvat:

Dlouhošíjka znamenaná

Letní jepice, za šera a v noci vábená světlem. Její životní dráha není zas tak pověstně jepičí, jak si obvykle myslíme. K opravdu efemérní dospělé existenci připočítejme zhruba rok života ve stádiu nymfy:

Jepice žlutá

Pošvatka rybářice nerybaří, naopak je potravou dravých pstruhovitých ryb. Její larvy jsou velmi citlivé na kvalitu vody a mohou sloužit jako indikátor čistoty toku:

Pošvatka rybářice

Babočka paví oko, náš asi nejznámější a nejoblíbenější motýl. V létě jsme jich na zahradě pozorovali i šest najednou:

Babočka paví oko

V zahradě rádi přivítáme i dlouhozobku čili hmyzího kolibříka. Vznáší se nad floxy a za letu tankuje nektar:

Dlouhozobka svízelová

Čtenářům, broučkům i veškerenstvu vezdejšímu přejeme vše nejlepší v novém roce. A zůstaňte u svých přijímačů ...

1. část výročního speciálu najdete zde:

Jak jsem potkal brouky (Díl LXXXXIV. - Výroční speciál 2024 - 1. část)