Jak jsem potkal brouky (Díl LXXXXIII. - Rokycany 30)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

Také dnešní díl se opírá především o dosud nepublikované fotografie z rokycanského archívu.

Corticeus linearis neboli kůrař čárkovaný je vedený v Červeném seznamu jako zranitelný. Vcelku nepřekvapivě ho nacházíme pod kůrou odumřelých, plesnivých kmenů:

Kůrař čárkovaný – Corticeus linearis

Pod kůrou žije také dřevožrout zejkovaný, kterého jsme naposledy viděli na Šumavě. Exemplář na snímku je zvláštní tím, že je světlejší, než bývá zvykem, krovky jsou celé oranžové a štít je také příliš světlý. Typický exemplář má tmavé krovky se čtyřmi oranžovými skvrnami:

Dřevožrout zejkovaný – nevybarvený

Drobný drabčík Stenus flavipes se od příbuzných druhů liší menším vzrůstem a světle oranžovýma nohama, které hezky kontrastují s černým tělem:

Drabčík – Stenus flavipes

Tesaříka skladištního dobře známe a často vídáme, na květině jsme ho ale zastihli pouze jedinkrát. Zřejmě jen odpočíval, i v literatuře se uvádí, že se tento tesařík na květech vyskytuje jen výjimečně, nacházíme ho nejčastěji na dřevu:

Tesařík skladištní

Krásný pýchavkovník červcový. Dříve jsme ho v Rokycanech potkávali pravidelně, teď už jsme na něj na Stráni minimálně rok nenarazili:

Pýchavkovník červcový

Nápadná tmavá varianta slunéčka čtrnáctitečného – normální forma má vybarvení opačné, tedy žlutý základ s černými tečkami. Žlutá s černou patří každopádně k nejvýraznějším barevným kombinacím, proto se používá třeba na cifernících přístrojů a hodinek nebo na výstražných značkách. Toto slunéčko se vyskytuje prakticky všude, na loukách, v obou typech lesa, v zahradách a podobně:

Slunéčko čtrnáctitečné

Díváme se na nymfy bruslařek blíže neurčeného druhu. Nepleťme si je s vodoměrkami – bruslařky mají poměrně bachraté tělíčko, kdežto vodoměrky jsou mnohem štíhlejší:

Bruslařky – nymfy

Běžník kopretinový perfektně vyniká na zeleném pozadí, naopak na žlutém středu kopretiny nebo jiné žluté květině je velice dobře maskovaný. Takto ve skrytu číhá na nic netušící kořist. Samice tohoto atraktivního pavouka jsou navíc barvoměnné, na bílém podkladu stlačí žlutý pigment hlouběji pod pokožku a ta se pak jeví bíle:

Běžník kopretinový

Pestřenka pruhovaná, běžný, prakticky nezaměnitelný a užitečný druh – její larvy se živí mšicemi. Za letu umí stát na místě, proto se jí v angličtině říká „marmalade hoverfly“ neboli moucha-vznášedlo:

Pestřenka pruhovaná

Ochotně pózující sršeň. Byla tak krotká, že ji Jakub mohl prstem postrčit do lepší pozice. Takové důvěrnosti ovšem obecně nedoporučujeme:

Sršeň obecná

Hedvábnice podzimní, známá též jako temnoskvrnáč javorový, je jeden z letošních úlovků. Dospělec se vyskytuje od října do prosince a přezimuje jako vajíčko. Housenky opravdu žijí na javoru:

Hedvábnice podzimní

Píďalka lipová alias zubočárník lipový si na lípu nijak zvlášť nepotrpí, najdeme ji na všech možných dřevinách. Dospělé píďalky se objevují na podzim, přezimují a příští jaro vyletí:

Píďalka lipová

Zobonosec chmelový, před nedávnem focený v našem sklepě. Jeho životní cyklus je popsán rozporuplně – jeden zdroj uvádí, že má dvě generace za rok, jarní a podzimní, z druhého zase vyplývá, že je pouze jedna generace, která přezimuje. Vzhledem k aktuálnímu sklepnímu nálezu se přikláníme ke druhé možnosti:

Zobonosec chmelový

Když už jsme ve sklepě, podívejme se na sklepnici obecnou, která zde také zrovna vyspává. Má jednu až dvě generace za rok, přičemž druhá generace přezimuje:

Sklepnice obecná

Fešáckého přástevníka kostivalového jsme v Rokycanech viděli pouze dvakrát a pouze jednou se nám podařilo ho vyfotit. Sedí na motýlím keři, který se jako lákadlo hmyzu velmi osvědčuje. Přástevník je aktivní jak ve dne, tak i v noci a vábí ho různé miříkovité květiny:

Přástevník kostivalový

Uděláme si krátkou přestávku, kterou využijeme k přípravě výročního přehledu.