Jak jsem potkal brouky (Díl LXXXV. - Rokycany 23 - Nástup podzimu)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

Babí léto nás ještě lechtá hřejivými slunečními paprsky, ale v přírodě už probíhají přípravy na drsnější období.

Úvodní fotografií se na okamžik vrátíme k jaru. Malého drabčíka Acrulia inflata jsme našli na plesnivém dřevu. O jeho životě se moc neví, není ani jasné, jestli je dravý nebo jestli se živí plísněmi a houbami:

Drabčík – Acrulia inflata

Pokračujeme aktuálními podzimními snímky. Tento drabčík se houbami živí, však byl usazený na starém pestřeci:

Drabčík – Megarthrus prosseni

Vzácného saproxylického drabčíka Siagonium quadricorne jsme vyloupli zpod kůry na borovém dřevě. Po pořízení fotografie jsme se slušně omluvili a vrátili drabčíka na původní místo:

Drabčík – Siagonium quadricorne

Staphylinus dimidiaticornis je největším drabčíkem, kterého jsme v poslední době potkali. Silně připomíná drabčíka zdobeného, od něhož se liší dvojbarevnými tykadly – ta jsou u hlavy světle červená a na koncích tmavá. Jako ostatní drabčíci dobře létá a je dravý. Dal by se také zaměnit s drabčíkem Staphylinus erythropterus, ten má ale zcela zlatý štítek:

Drabčík - Staphylinus dimidiaticornis

Při focení se na rozdíl od jiných drabčíků nesnažil utéci, zato používal obranné žlázy na konci zadečku:

Drabčík - Staphylinus dimidiaticornis

Drabčík - Staphylinus dimidiaticornis

Další vzácnější druh, opět vyloupnutý zpod kůry, Rugilus mixtus. Toho se nám v minulosti podařilo vyfotit v lepším detailu, tentokrát se schovával a nakonec utekl. Tolik drabčíci...

Drabčík – Rugilus mixtus

... a nyní se podívejme na střevlíky. Střevlík vrásčitý se prozíravě zazimovává už teď. Pod kůrou jsme našli hned dva:

Střevlík vrásčitý

Hodně střevlíkovitých je ovšem ještě venku, jako Diachromus germanus, který se usadil na zdi. V Čechách je vzácný, zato v Břeclavi jsme jich viděli povícero na stéblech trávy, kde kradli semena:

Střevlíček – Diachromus germanus

Posledním dnešním broukem je naprostý skvost, vzácný, kriticky ohrožený pýchavkovník Leiestes seminiger. Na rokycanské Stráni jsme ho poprvé potkali loni v lednu a když pak došlo při revitalizaci lesoparku k vyfrézování několika pařezů, u nichž se vyskytoval, měli jsme o něj obavy. Nynější setkání s ním bylo tedy opravdu příjemné. Nepřišli jsme o něj, přežil:

Pýchavkovník – Leiestes seminiger

Před námi je nymfa cvrčka lesního, který je z našich cvrčků nejmenší a během svého vývoje dvakrát přezimuje. Naše nymfa je pravděpodobně v pokročilejším instaru, z něhož se na jaře přemění v dospělce:

Cvrček lesní

Konečně se ukázala také vroubenka americká, v jiných letech touto dobou již hojná. Na podzim se zřejmě objeví ve větším množství:

Vroubenka americká

„Nohatou, nohatou, tu já mám nejradši...“ Nohatěnka obecná je spřízněná s vroubenkou. Najdeme ji na suchých stanovištích, její nymfy jsou podobné mravencům a u mravenců také žijí:

Nohatěnka obecná

Stehna má nohatěnka opravdu pořádná:

Nohatěnka obecná

Když jsme u těch nohou, tohle už je opravdu „Johana s dlouhýma nohama“. Třesavka velká je eusynantropní nepůvodní pavouk, s nímž se setkáme velmi často, a to výhradně v lidských obydlích. Snadno si ji na první pohled spleteme se sekáčem. Pojmenovaná je věru výstižně – v nebezpečné situaci se na dlouhých nohou roztřese a tělíčko uvedené do chaotického krouživého pohybu se pro útočníka stane prakticky neviditelným:

Třesavka velká

Příště se vrátíme do šumavského Povydří a podíváme se, jak si tam naši svěřenci vedou na podzim (LXXXVI. díl)