Jak jsem potkal brouky (Díl LXXX. - Rokycany 19)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

Dnešní jubilejní blog věnujeme letošním rokycanským fotografiím, na které dosud z různých důvodů nedošlo.

Exocentrus lusitanus je drobný tesařík, blízce spřízněný s druhem Exocentrus adspersus, který jsme představili v nočním dílu. Živnou rostlinou mu ovšem nejsou duby, nýbrž lípy. Také Lusitanus je noční tvor, jehož láká světlo – jak jinak si vysvětlit, že se večer ocitnul u nás v kuchyni:

Tesařík – Exocentrus lusitanus

Kožojed skvrnitý je velmi rozšířený zejména v domácnostech. Snadno se pozná podle bílých skvrnek na hnědém podkladu:

Kožojed skvrnitý

Chřestovníčku dvanáctitečnému to velmi sluší a můžeme na něj pohlížet shovívavě. Je sice stále počítán mezi škůdce, ale na rozdíl od chřestovníčka obecného se na chřestu nebo jiných kulturních rostlinách vyskytuje velmi výjimečně:

Chřestovníček dvanáctitečný

Dobře známý potemník moučný je aktivní večer a v noci. V poslední době mi opakovaně zavítal do bytu, přístřeší jsem mu ale neposkytl:

Potemník moučný

Na obrázku je domeček potemníka houbového, kterého na rozdíl od předchozího druhu většina lidí asi nezná. Nejspíš proto, že žije ve volné přírodě a navíc dost skrytě. V souladu se svým jménem přebývá ve starých choroších, kde jsou jich často celé kolonie:

Choroš – příbytek potemníka houbového

Při bližším seznámení shledáme, že jde o zajímavého a hezky barevného brouka se značně vypouklým tělem:

Potemník houbový

V choroších, například v březovníku obecném či sírovci, vykusuje chodbičky na šířku svého těla. V nich se může i schovat, když cítí nebezpečí:

Potemník houbový

Měkkokrovečník huňatý, focený za dne. Je to brouk dvou tváří, hmyzí Jekyll a Hyde – v noci je k nepolapení, velmi hbitě leze a létá, ve dne je naopak zcela klidný až letargický:

Měkkokrovečník huňatý

Drobný, hezky vybarvený a ochlupený nosatec Mecinus pirazzolii bývá k nalezení na jitroceli písečném. Larvy se živí plody jitrocele – tobolkami, které vyžírají a v dutině se pak kuklí:

Nosatec – Mecinus pirazzolii

Kovařík šedý, typicky visící na vegetaci. Když zrovna nesedí na stéble trávy, velmi čile poletuje:

Kovařík šedý

Výrazně zesílená tykadla dávají klopušce ploskorohé antilopí vzhled. Je dravá, ale nepohrdne ani nezralými plody a pupeny. Opakovaně jsme ji také nacházeli na rybízu:

Klopuška ploskorohá

Zavíječ smrkový navzdory svému jménu preferuje spíše borovice. Housenky se živí jehličím a jsou schopny se prokousat i do mladých šišek:

Zavíječ smrkový

„Já viděl můru kroužit kolem světla – oč my jsme lepší?“, rozjímá Jaroslav Vrchlický. Kovolesklec gama, jinak též můra gama, patří stejně jako babočka bílé C ke známým „abecedním“ motýlům. Vyvádí tři generace za rok a příležitostně škodí na řepě a jiných plodinách nebo okrasných bylinách:

Kovolesklec gama

Adéla pestrá – samice s krátkými tykadly, která nevypadá tak bizarně jako samec s tykadly předlouhými:

Adéla pestrá – samice

A na závěr vítaný host na naší zahradě, dlouhozobka svízelová alias hmyzí kolibřík. Tato krasavice, charakteristická tankováním nektaru za letu, se každoročně ukazuje na floxech, někdy sama, jindy ve skupinkách:

Dlouhozobka svízelová

A stále svěží vstupujeme do deváté dekády (LXXXI. díl)

Minulé Rokycany zde:

Jak jsem potkal brouky (Díl LXXIX. - Rokycany 18)