Jak jsem potkal brouky (Díl CXXVIII. - Rokycany 55 - Podzimní všehochuť)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

My, dříve narození, si pamatujeme tvrdé bonbóny v plechové krabičce s nápisem Letní směs a Zimní směs (měl jsem raději zimní).

Dnes servírujeme Podzimní směs, která je určena pouze k vizuální konzumaci.

Chřestovníčky sledujeme průběžně, poslední úlovek je z 24. října:

Chřestovníček obecný

Slunéčka východní se letos nevyskytovala tak masově jako v jiných letech, ale i tak jich bylo vidět dost:

Slunéčko východní

Střevlík vrásčitý je už zazimovaný, museli jsme nahlédnout do jeho úkrytu:

Střevlík vrásčitý

Zato nosatci jsou venku ještě v listopadu - foto rýhonosce i lalokonosce pochází z tohoto týdne. Druhovým určením rýhonosce si nejsme jisti na 100%, ale podle vzhledu a doby výskytu je to velmi pravděpodobně Lixus abdominalis:

Rýhonosec – Lixus abdominalis

Lalokonosec rýhovaný je běžný nosatec, který může být venku do podzimu. V takto pozdním období jsme ho sice ještě neviděli, ale je to noční druh, takže ne vždy jeho výskyt zaregistrujeme:

Lalokonosec rýhovaný

Následující dvě kněžice jsou snadno zaměnitelné.

Kněžice mramorovaná je u nás nepůvodní, v Rokycanech jsme ji poprvé zaznamenali loni. Letos jsme ji potkali znovu, takže se tu zabydlela. Celkově jsme ji za dva roky viděli třikrát nebo čtyřikrát. V západních Čechách se ale zatím moc nerozmohla, nejvíc nálezů je z okolí Prahy a z jižní Moravy:

Kněžice mramorovaná

Kněžice mlhovitá je proti kněžici mramorované mnohem běžnější. Není divu, je to druh u nás původní a široce rozšířený:

Kněžice mlhovitá

Ještě jedna ploštice – krásná síťnatka Physatocheila dumetorum, nápadná svým oranžovým zbarvením, které ji odlišuje od jiných druhů, nejčastěji krémově šedě zbarvených. Doma je na keřích porostlých mechem:

Síťnatka – Physatocheila dumetorum

Rybenku domácí vídáme naštěstí spíše ve volné přírodě než doma. Její výskyt v bytě či domě, zpravidla v koupelně, je nežádoucí. Stejně jako jiné synantropní druhy může nadělat neplechu. V přírodě ji nejčastěji najdeme ve starém dřevu nebo pod kůrou mrtvých stromů:

Rybenka domácí

Sametka rudá je pohledná, leč dravá. Hned několik jsme jich zastihli při lovu, kterak třímaly cosi zelenožlutého, nejspíše mšice nebo pisivky:

Sametka rudá

Pestřenka trubcová často vysedává na květech, kde se živí nektarem. Její larvy zase najdeme ve stojatých, často i znečištěných vodách:

Pestřenka trubcová

Venku jsou stále i někteří motýli. Zavíječ přelétavý dostal svůi název podle toho, že migruje:

Zavíječ přelétavý

Nejbarevnější z aktuálních druhů je píďalka lípová (lipová), sytě zelená s trochou červené. Je to podzimní motýl s noční aktivitou, který vyhledává nejen lípy, ale i duby a jeřáby:

Píďalka lípová

Píďalka podzimní se teď přímo vyrojila. Exemplář na snímku má plně vyvinutá křídla, takže je to sameček:

Píďalka podzimní

Dnešní galerii uzavírá zimovnice rudohlavá, která na nás vyletěla, když jsme zvedli kus dřeva pod mrtvým, stále stojícím dubem. Chvíli tam pak otálela, třesem křídel se zahřívala a nakonec ufrnkla:

Zimovnice rudohlavá