Jak jsem potkal brouky (Díl CXXII. - Rokycany 51)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

Po dvou jihomoravských dílech zde máme pravidelné rokycanské zpravodajství.

Naše nejznámější beruška, slunéčko sedmitečné, byla jedním z prvních mrňousků, kteří nás zaujali po návratu z Lednice:

Slunéčko sedmitečné

Prozatím blíže neurčeného polníka jsme odchytili v noci. Což bylo trochu zvláštní, protože krasci, mezi něž polník patří, jsou výrazně světlomilní:

Polník – rod Agrilus

Chrobák lesní, rozvážný a cílevědomý. A není to žádný věchýtek – do Jakuba nedávno jeden narazil v letu a byla to docela rána. Překvapivě ho to ani moc nevychýlilo z kurzu:

Chrobák lesní

Ve městě na zdi jsme našli kožojeda Dermestes murinus, což není nikterak neočekávané, na podobných místech se vyskytuje. Dobře ho poznáme podle černo-šedého mramorování:

Kožojed – Dermestes murinus

Termity u nás nemáme, ale pěknou paseku dokáže v dřevěných stavbách napáchat i nenápadný tesařík krovový. Dva exempláře jsme objevili pod kůrou mrtvé, ale stále stojící borovice na vrcholu Žďáru. Ve volné přírodě tento brouk neškodí, pokud se ovšem objeví u nás doma, máme o zábavu postaráno:

Tesařík krovový

Odhalit ho není snadné – uniká pozornosti jednak tím, že je aktivní hlavně večer a v noci, dále tím, že se dospělci dokážou pářit v chodbách larev, aniž by je opustili. Navíc ve velmi špatných podmínkách mohou jeho larvy ve dřevě vydržet déle než 15 let. Je to tedy nejen prevít, ale ještě k tomu prevít skoro nezničitelný:

Tesařík krovový

Tesařík Anastrangalia dubia, na rozdíl od tesaříka krovového naprosto neškodný, si vybírá mrtvé a vlhčí dřevo jehličnanů. Na fotce je samec, který se trochu podobá samci tesaříka obecného:

Tesařík – Anastrangalia dubia

Tesaříka obecného máme hned na dalším obrázku, konkrétně samici, která je na rozdíl od hnědého samce oranžová. Výskyt tohoto druhu je upozorněním, že se broučí sezóna chýlí ke konci:

Tesařík obecný

Příroda ale pracuje dál. V tomto přelomovém období, kdy mnoho druhů končí, se zároveň připravují nové exempláře, které vyrazí do světa příští rok.

Ve starém choroši se nám podařilo najít malý kokon s kuklou potemníka houbového. Už trochu tmavne, takže se brouček zanedlouho vykuklí:

Potemník houbový – kukla

Potemníka kovového jsme objevili v noci na plotě:

Potemník kovový

Jak jsou na tom ploštice? Na vlhčích loukách je stále hojná vroubenka smrdutá. U nás bývají třeba u Rakovského potoka a velké množství jsme jich viděli při víkendové výpravě do Nečtin:

Vroubenka smrdutá

Na další noční fotografii je rzounek, síťokřídlý hmyz blízce příbuzný s mravkolvy a zlatoočkami. Jeho poznávacím znakem je vykrojení křídel a rezavá barva. Rzounci, stejně jako třeba zlatoočky, jsou draví a živí se různým drobným hmyzem, například mšicemi:

Rzounek vykrajovaný

Lišejníkovec vroubený se nám usadil na chodbě. S dospělci se setkáme v červenci a srpnu, housenky se živí lišejníky:

Lišejníkovec vroubený

Obaleče ostružníkového bezpečně poznáme podle tmavé skvrny na zadní části křídel. Jak jméno napovídá, jeho hostitelskou rostlinou jsou různé druhy ostružiníku:

Obaleč ostružníkový

Nádherný lišaj svízelový „útočí“ na květiny na naší zahradě. Chová se stejně jako dlouhozobka svízelová – vábí ho tytéž květy, nektar z nich také saje po kolibřím způsobu za letu, ale objevuje se spíše po setmění. Tenhle krasavec sice přiletěl ve dne v tandemu právě s dlouhozobkou, nestihli jsme však pořídit společnou fotografii, na níž by vynikl kontrast vzrůstu – vypadali jako bombardér s doprovodnou stíhačkou:

Lišaj svízelový