Jak jsem potkal brouky (Díl CXI. - Břeclav - Obora Soutok 2025)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

Dnešní reportáž věnujeme aktuálním nálezům v oboře Soutok u Břeclavi. Jde o úlovky ze tří výprav uskutečněných krátce po sobě v dubnu a v květnu. Vzhledem k bohaté úrodě je tento díl čistě „broukový“.

Náš první letošní zlatohlávek zlatý. Urostlý, pěkně vybarvený, jen s malou vadou v podobě dírky na pravé krovce:

Zlatohlávek zlatý

Poněkud vykulený roháček kozlík, uhnízděný v trouchu. Byl zjevně překvapený, když Jakub nahlédl do jeho úkrytu:

Roháček kozlík

Lesák Psammoecus bipunctatus se vyskytuje především v mokřadech. Jako jediný v dnešním blogu nebyl přímo v oboře, ale na přilehlé louce. Fotografie je z dubna, kdy byla obora kvůli prevenci SLAK uzavřená:

Lesák – Psammoecus bipunctatus

Vzácného lence Hypulus quercinus jsme pozorovali už v Pouzdřanech a těší nás, že žije také v Břeclavi. Je to druh vázaný na staré dřevo listnáčů, v němž se vyvíjejí jeho larvy:

Lenec – Hypulus quercinus

Potemník kovový se vyskytuje i v Rokycanech, jak jsme se nedávno přesvědčili. V Břeclavi byli pod odchlíplou kůrou potemníci hned dva. Vlastně potemnice – soudě podle tvaru těla, byly to samice:

Potemník kovový

Na vzácného, kriticky ohroženého potemníčka Diaclina testudinea jsme narazili při obou květnových výpravách. Poprvé před focením utekl, další návštěva obory nám vše vynahradila: pod kůrou starého dubového dřeva se nám předvedly rovnou tři kousky:

Potemníček – Diaclina testudinea

Dalšího potemníka, Neomida haemorrhoidalis, jsme našli v trouchu jírovce. On tam byl vlastně páreček, ale samička utekla, takže jsme vyfotili jenom samce. Ten je beztak zajímavější díky nápadným čertovským růžkům. Objevit ho rovnalo se malému zázraku, asi jako najít jehlu v kupce sena. Trouchu totiž byla doslova kopa, ale Jakub, veden intuicí, nabral hrst přesně z toho správného místa:

Potemník – Neomida haemorrhoidalis – samec

Kousavec páskovaný, na tomto záběru trochu připomínající langustu, je největší ze tří podobně vypadajících druhů. Přiletěl na jírovec vzápětí poté, co jsme byli hotovi s potemníkem:

Kousavec páskovaný

Krásný kuloštítník temný, uvelebený na dřevu, se ochotně nechal vyfotit. Vývoj tohoto hezkého brouka trvá nejméně dva roky a protože kuloštítník není při volbě stanoviště nijak úzce specializovaný, můžeme jeho larvy najít v mnoha různých listnáčích:

Kuloštítník temný

Kozlíček hnědý je hojný v horní části obory od Břeclavi až po zámeček Pohansko:

Kozlíček hnědý

Od zámečku dále na jih převažuje kozlíček písečný, mají to kluci pěkně rozdělené. Životní styl obou druhů je podobný, larvy baští kořínky různých trav:

Kozlíček písečný

K naší radosti se nám ukázal nádherný kozlíček vrbový, v porovnání s oběma předešlými druhy pravý obr, dosahující délky až tří centimetrů. Propočtem jsme určili, že náš exemplář měří právě ony 3 cm. Jak napovídá název, hostitelskou rostlinou tohoto kozlíčka je hlavně vrba. Kozlíček vrbový je nápadný nejen vzrůstem, ale upozorňuje na sebe i „hudbou“ – výrazně striduluje, to jest vydává zvuky třením štítu o krovky:

Kozlíček vrbový

Další krasavec je kozlíček zdobený, vyznačující se výraznou „okatou“ kresbou. Takto na světlém dřevu působí velmi nápadně, na správném podkladu ho ovšem tatáž kresba činí prakticky neviditelným:

Kozlíček zdobený

Podobným vzorem se pyšní také větevníček širokonosec pryskyřičný, další vzácnější druh, který je vázaný na staré plesnivé dřevo, zejména bukové:

Širokonosec pryskyřičný

Na závěr květopas pětitečný, velice nápadně zbarvený nosatec. Je to potenciální škůdce bobovitých rostlin, jeho larvy vyžírají mladá zrna v lusku:

Květopas pětitečný

A příště zpět do Rokycan (CXII. díl)