Jak jsem potkal brouky (Díl CX. - Rokycany 43)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

V Rokycanech nás opět potěšilo několik regionálně vzácných druhů, na které jsme zde dosud nenarazili.

Mandelinku rdesnovou ukazujeme v našem blogu podruhé. V prvním případě šlo o příslušnici podzimní generace a tady máme čerstvý exemplář z jarního pokolení:

Mandelinka rdesnová

Sotva chřest povyrostl, už se na něm usadili vetřelci. Tradičními každoročními nájezdníky jsou v případě chřestu rostoucího na naší zahradě chřestovníčci obecní:

Chřestovníček obecný

Až neobvykle zdobný červotoč císařský je dokladem toho, že i mezi zástupci nepříliš oblíbeného rodu mohou být hezouni. Červotoče císařského najdeme v zahradách, parcích a také v lesích:

Červotoč císařský

Červotočův vzdálený příbuzný, kožojed skvrnitý, je velice běžný druh žijící v blízkosti člověka. Jak je tomu u kožojedů obecně, dospělců se obávat nemusíme, ale larvy mohou páchat škody:

Kožojed skvrnitý

Hodně vydařená fotografie hnědé formy nosatce Hypera nigrirostris. Ukazovali jsme si ho nedávno, ale ne v takto vzorném postoji:

Nosatec – Hypera nigrirostris – hnědá forma

Kozlíček ovocný, jeden z našich nejmenších tesaříků, který bez tykadel měřívá nejvýše 4 mm. Pozorovali jsme ho při nalétání na suché větvičky a lístky keře u hřbitova. Ve větvičkách se larvy kozlíčka vyvíjejí, takže tam nalétávající dospělci jistě kladli vajíčka:

Kozlíček ovocný

Další drobný tesaříček, Phymatodes alni, dosahující délky přibližně 7 mm. I jeho larvy se vyvíjejí v listnáčích, zejména v dubech a lípách:

Tesařík? – Phymatodes alni

Potemníkovitý Scaphidema metallicum má v oblibě hnijící napadené dřevo. Však jsme ho také našli na staré větvi, porostlé houbou:

Scaphydema metallicum

Venku už běhají různí střevlíčci. Dva prskavci nám nekooperativně uletěli, zato pohledný střevlíček ošlejchový ochotně postál. Jde o běžný druh, který občas objevíme ve velmi hojných počtech pod kameny:

Střevlíček ošlejchový

Rýhonosec zelený s nápadnou vadou na kráse – dírou v krovkách. Letos opakovaně pozorujeme nepříliš vydařené exempláře nosatců. Takový byl i Lixus vilis v minulém blogu – sice krásně vybarvený, ale s poškozenými tykadly:

Rýhonosec zelený

To na exteriéru slunéček žádnou chybičku nenacházíme. Jedna planetka čtyřskvrnná už zde v tomto roce byla ...

Planetka čtyřskvrnná

... zatímco planetku ledvinoskvrnnou, která se vyznačuje dvěma velkými skvrnami na krovkách, vidíme letos poprvé. Potravou této hezké berušky jsou červci:

Planetka ledvinoskvrnná

Obyčejná ruměnice?

Kdepak, chyba lávky! Na fotografii je raritní, kriticky ohrožená ploštička běloskvrnná. V našem blogu se dosud objevila jen jedinkrát, a to v dílu z Bzence, tehdy ještě pod latinským názvem Melanocoryphus albomacu-latus. Mezitím získala i název český, rovněž odvozený od nápadné bílé skvrnky v dolní části krovek. Přes dosavadní vzácnost jde podle názoru serveru Naturabohemica.cz o druh životaschopný, který se postupně může rozšířit na většinu území ČR. Zatím jsme ale nenarazili na žádnou zmínku o nálezu v západních Čechách:

Ploštička běloskvrnná

Můra trávová alias jarnice kručinková je dost nenápadně vypadající můrka vyskytující se na jaře:

Můra trávová

Hujerovi mají na zahrádce švestičky, my dokonce smrže. Tenhle fešák s poněkud výstředně nasazeným kloboučkem vyrostl Jakubovi přímo za domem ze zbytků nepoužitého substrátu a mulče:

Smrž

V dalším blogu opustíme základnu a vydáme se do břeclavské obory Soutok (CXI. díl)