Krásní brouci, pane Široký...kdysi jsem vám psal, že moje znalosti hmyzu (děsně slabé) jsou načerpány z knihy Patnáctiletý kapitán,kde exceluje bratranec Benedikt s jeho brouky, mouchami a jinou zvěří. Jiank pan Sekora ve svých broucích Pytlících a Ferdách mravencích se zminuje o Splešt'uli blátivé. Je to výmysl pana Sekory, anebo se ta splešt'ule opravdu vyskytuje a pakliže ano...kde??? Zdraví Honza Marek.

Pane Marku, děkuji za návštěvu a hezký příspěvek.

Pamatuji si, že jsme si psali o bratranci Benediktovi, jest to postava výrazná a skvěle vystižená.

Splešťule blátivá skutečně existuje - je to dravá ploštice adaptovaná pro život ve vodě. Vyskytuje se v Evropě i v Asii, nevím, jak v Americe. Vyhledává mělké stojaté nebo pomalu tekoucí vody s bohatým podrostem, takže u nás bychom ji měli hledat v mělkých okrajových partiích rybníků, zarostlých meandrech apod. Ráda se zahrabává do bahna, odtud název. Je dokonce vybavena dýchacími trubičkami na zadečku, aby se nemusela vynořovat.

Více třeba zde:

http://www.naturabohemica.cz/nepa-cinerea/

Ještě k Ondřeji Sekorovi - kromě Brouka Pytlíka jsou myslím všechny jeho hmyzí postavy reálné, alespoň mě žádná smyšlená kromě Pytlíka nenapadá.

První dva potemníci jsou zajímaví, ale vyzdvihl bych tentokrát svižníka, protože se celkem hojně vyskytuje v jedné naší lokalitě (bývalý lom) a musím potvrdit, že je to svižný neposeda, ale vypadá hrozně mile.. Jen bych se rád zeptal čím škodí ten potemník písečný, že ho zemědělci nemají rádi? Jinak samosebou, jako vždycky..

Děkuji za přečtení a hezký komentář.

Svižník je opravdu roztomilý a je fajn, že ho máte nablízku.

Potemník písečný se živí nejen rostlinnými zbytky, ale dospělci i larvy příležitostně škodí na různých zemědělských plodinách a případné přemnožení už je problém. Konkrétně v Pouzdřanech je Jakub pozoroval v blízkosti vinohradu, jinak se nejvíce uvádí jako škůdce řepy nebo slunečnic. Viz zde:

https://mze.gov.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/p...

Coby zvídavé dítě jsem byl rodiči obdarován různými encyklopediemi, takže na moje "proč, co to je, jak se to zvíře (brouk atd.) jmenuje" se mi dostalo odpovědi - "Najdi si to v knihovně!"

Takže při pohledu na Vaše krásné fotografie té šestinohé havěti si vždycky vzpomenu na malou knihu Naši brouci v edici OKO.

https://www.ekvariat.cz/oko-9-nasi-brouci--1972-/

A tam je u každého exempláře úsečka s délkou onoho jedince ve skutečné velikosti.

Chápu, že do fotografie, kterou si každý čtenář prohlíží na jiném formátu obrazovky, se úsečka se skutečnou velikostí udělat nedá. Ale v popisu fotky by třeba mohlo být uvedeno za jménem v závorce (3mm). Aby jeden věděl, jestli to bude vidět bez brýlí nebo jenom pod lupou

https://www.ekvariat.cz/oko-9-nasi-brouci--1972-/

Za tím 1972 musí být "-/"

Jinak to hlásí chybu Stránka neexistuje.