Jak jsem potkal brouky/CXXXV./ Lesák rumělkový & spol. v Pardubicích

Obrazový seriál ze života hmyzu, zejména pak brouctva. Fotografie a odborná fakta Jakub Široký, text Petr Široký.

Letos se Jakubovi daří zaplňovat zbývající bílá místa na mapě vzácných druhů. Po úspěšné výpravě do Drážďan za unikátním tesaříkem Neandra brunnea hlásíme nyní dosažení mety jménem lesák rumělkový.

Pro tohoto chlapíka jsme se vypravili na Pardubicko, konkrétně do PP U Pohránovského rybníka. Právě zde se lesákovi rumělkovému, kterého v ČR na Červeném seznamu řadíme mezi silně ohrožené, velmi daří – jeho místní populace se odhaduje na stovky až tisíce jedinců. Lesák je v PP předmětem zvláštní ochrany a je mu věnována náležitá péče, spočívající například v záměrném ponechávání mrtvého dřeva vhodného k jeho životu a rozmnožování. To ostatně prospívá i dalším druhům hmyzu.

Shodou okolností je pohránovská lokalita velice blízko sídla firmy Explosia, naštěstí se však, vojenským žargonem řečeno, „po dobu naší výpravy nic zvláštního nestalo.“

Cíl byl jasný, ale museli jsme si chvíli počkat. První poutavý nález proto nebyl lesák, ale drabčík Staphylinus erythropterus, blízký příbuzný drabčíka zdobeného, od něhož se liší menším vzrůstem a především zlatým štítkem na předělu krovek a štítu. Je to vlhkomilný druh, který se živí mušími larvami a kuklami, takže je velice užitečný:

Drabčík – Staphylinus erythropterus

Až po nějaké době pátrání jsme objevili správný padlý kmen. I tam si s námi lesák nejprve zašpásoval, podstrčiv nám larvy červenáčka ohnivého, které vypadají téměř stejně jako jeho vlastní (srovnávací fotografie zařazujeme v další části blogu):

Lesák rumělkový – habitat

Tím lesákovo žertování skončilo a hned pod dalším, značně odchlíplým kouskem kůry bylo to, co jsme hledali:

Lesák rumělkový

Na tomto krásném detailu vidíme kontrast mezi rumělkovou barvou těla a černými kusadly a tykadly. Máme u nás ještě jeden vzácný druh lesáka – Cucujus haematodes, který vypadá téměř identicky, ale kusadla má červená. Na toho se bohužel asi jen tak nepodíváme, protože žije pouze v pralese beskydské NPR Mionší, do níž je vstup přísně zakázán:

Lesák rumělkový – detail

Lesák rumělkový dospívá v létě a dospělci vyčkávají v místě zrození do příštího roku. Aktivní je pak velice brzy na jaře, od dubna do května. Za velmi pěkných dní mohou čerství dospělci úkryt opustit již na podzim:

Lesák rumělkový

Lesák rumělkový

Larvy i dospělci jsou plně uzpůsobeni k životu pod kůrou kmenů nebo silných větví, kde se živí rozkládajícím se lýkem. Preferují listnáče, ale nepohrdnou ani jehličnany – rozhoduje spíše správný stupeň rozkladu lýka než druh stromu.

Vydařený snímek ze strany ukazuje extrémně ploché tělo, které broukovi umožňuje velmi ladně a rychle vniknout zpět pod kůru:

Lesák rumělkový – pohled ze strany

Nyní porovnejme larvu lesáka a červenáčka. Na první pohled jsou opravdu téměř zaměnitelné, takže se člověk natěšený na lesáka snadno dopustí omylu. Při bližším ohledání si všimneme odlišného tvaru hlavy a zejména utváření posledních článků těla – u lesáka je poslední článek širší než delší a ostny tvoří V, zatímco u červenáčka je poslední článek protáhlý a trny připomínají písmeno U:

Lesák rumělkový – larva

Červenáček ohnivý – larva

Po nalezení dvou exemplářů lesáka jsme kmen nechali být a přesunuli se jinam – s ohledem na lesákovu vzácnost jsme se omezili na pozorování bez narušování jeho příbytku.

Na další tlející kládě pochodovali dva pěkně vybarvení dlouhoústci Platycis minuta, které – tak jako jiné dlouhoústcovité – potkáme venku i na podzim:

Dlouhoústec – Platycis minuta

Okolí Pohránovského rybníka svědčí i houbomilným druhům - vedle hubopasa síťkovaného a přílbovníka červeného jsme zahlédli ještě potemníka houbového, toho jsme ale nefotili.

Hubopas je velice běžný a všudypřítomný druh ...

Hubopas síťkovaný

... přílbovník je naopak brouček vzácný (dle Červeného seznamu téměř ohrožený), se kterým jsme se ovšem letos setkali hned ve třech lokalitách:

Přílbovník červený

Výstavní střevlík zahradní – jako obvykle nikoliv v zahradě, ale ve volné přírodě. Z vyrušení v trouchnivém pařezu se příliš neradoval, dost možná už se chystal zazimovat:

Střevlík zahradní

Hojně k vidění je v současném období chrobák lesní - najdeme ho v každém lese na cestě, v mechu a často i na houbách:

Chrobák lesní

Při návratu jsme na vegetaci u stezky objevili ukázkovou mandelinku nádhernou:

Mandelinka nádherná

Hned vedle mandelinky byl drobný, sotva třímilimetrový nosatčík, který navzdory malým rozměrům upoutal naši pozornost svým vybarvením. Původně byl také na listu, před focením z něj slezl, tím se nám naskytla možnost zachytit ho v detailu. Do přesného určení jsme se nepouštěli, existuje hned několik podobně vypadajících a stejně velikých druhů:

Nosatčík – rod Apion

Houbaření v plánu nebylo, ale kdo by odolal ... Jedna ze čtyř urostlých bedel vysokých, které se v podrostu hrdě vypínaly mezi drobnými houbičkami. A to v době výletu do Pardubic houbařská sezóna teprve začínala, zatímco nyní běží na plné obrátky, jak uvidíme v našem příštím blogu:

Bedla vysoká

Na zpáteční cestě se nám ještě předvedla housenka babočky bílé C, lezoucí po stěně jakési garáže ...

Babočka bílé C – housenka

... a na dubu jsme našli hálky žlabatky hráškové:

Žlabatka hrášková

Kousek neživé přírody – starý silniční pluh, který je vystaven u cesty jako kuriozita. Umělá inteligence prohlásila tento artefakt za decimálku, nás ale neošálila:

Pluh silniční

Naše minulá výprava do Drážďan:

Jak jsem potkal brouky/CXXXIV. Evropský unikát - Americký tesařík v Drážďanech