Čmelák žlutoocasý aneb Jaroslav Hašek by zaplesal

Umělá inteligence začíná šlapat na paty samotnému mistrovi mystifikace Jaroslavu Haškovi. K jeho bleše inženýra Khúna a návodu na pěstění vlkodlaků přibyl ve včerejším vydání Idnes čmelák žlutoocasý.

Jako spoluautor blogu o broucích věnuji populárním příspěvkům na téma bezobratlých pozornost a se zájmem je pročítám. Letos je třeba „ve flóru“ roháč, jehož nálezy jsou hojně prezentovány na sociálních sítích.

Ve včerejším článku na Idnes „Včely přestávají bzučet. ...“ (odkaz dole) se dočítáme o čmeláku žlutoocasém, údajně jednom z nejběžnějších evropských druhů.

Zarazilo mě, že jsem o tomto „běžném“ čmelákovi dosud neslyšel a požádal jsem o radu.

Takto čmeláka žlutoocasého vidí umělá inteligence:

Čmelák žlutoocasý dle perchance.org

Čmelák žlutoocasý dle perchance.org

Čmelák žlutoocasý dle perchance.org

Čmelák žlutoocasý dle perchance.org

Čmelák žlutoocasý dle perchance.org

Vysvětlení nečekaného „objevu“ je snadné a je podáno hned v několika diskuzních příspěvcích pod článkem.

Translátor použitý při převodu z originálu nabídl poněkud mechanický překlad anglického „ buff-tailed bumblebee“ (správně česky čmelák zemní) a autor se s tím spokojil.

Nekritizuji primárně autora, populární články jsou tvořeny jako spotřební materiál na jedno přečtení, spíše považuji za zajímavé, že překladač nedisponuje dostatečnou databází české terminologie a ukazuje se tak slabina modelu postaveného na obecné slovní zásobě bez odborného fundamentu – fakt, že čeština má své vlastní názvosloví, je ve strojovém překladu ignorován.

V článku je navíc poněkud chaoticky používán termín včela a čmelák, kdy z kontextu se zdá, jako by čmelák patřil mezi včely, což není pravda.

Vysvětlení je opět jednoduché – jde o taxonomickou skupinu „včelovití“, která je v angličtině zjednodušeně nazývána „bees“. Angličtina totiž pak rozlišuje jednotlivé rody a druhy přidáváním upřesňujících předpon nebo slovních doplňků k základu „bee“, tedy „bumblebee“, „carpenter bee“ a podobně, kdežto čeština má pro každou „bee“ samostatné slovo – včela, čmelák, vosa, ...

Stejným způsobem angličtina (a konec konců i němčina) vytváří například jména drobných plodů – berries – blackberry, strawberry, blueberry..., kdežto čeština má opět pro každou „bobuli“ samostatné slovo - ostružina, jahoda, borůvka...

Jaké je ponaučení? Nijak převratné.

UI či AI je užitečný nástroj a pomocník, zejména v rukou odborníka. Ale je to opravdu jen „tool“ a platí zde více než jindy: “Důvěřuj, ale prověřuj“.

Odkaz na článek:

Včely přestávají bzučet. Pro přírodu i lidi to může znamenat katastrofu