Jsem členem strany, v jejímž programu vždy byla na předním místě solidarita, pomoc slabším či ohroženým skupinám lidí. Jde nejen o děti a seniory, ale i o mladé začínající rodiny, čerstvé absolventy škol, nebo lidi, kteří před důchodovým věkem ztratili práci.
Co se týká nezaměstnanosti, jsme na tom v Plzni ve srovnání s republikovým průměrem dobře. Ovšem hůře jsou na tom čerství absolventi vysokých škol. Zaměstnavatelé obvykle požadují pro jejich přijetí tříletou praxi, ale kde ji mají získat? Obtížné to mají i lidé před důchodem, tedy tzv. 55+. Ztráta zaměstnání je pro ně obvykle konečná. Stát by měl zaměstnávání obou těchto skupin podpořit např. tím, že výrazně sníží částky, které za ně zaměstnavatelé musí odvádět. Ze stejného soudku je i pomoc matkám po mateřské dovolené. Jejich zapojení do pracovního procesu se společnosti vrátí nejen ve zvýšení porodnosti, ale i v růstu HDP.
Nelíbí se mi také, že většina mladých párů se musí zadlužit, aby měla kde bydlet, a často kvůli splácení hypotéky odkládají narození dítěte na pozdější dobu, protože by na to neměli. Podle mě by byly řešením malé sociální byty, které by se po určitou dobu, dejme tomu deset let, mladým rodinám levně pronajímaly. Malometrážní byty by mohly rovněž pomoci seniorům, kteří po odstěhování dětí žijí ve svých původních velkých bytech. Vyřešení tohoto problému by mělo i dopady národohospodářské, jako každá bytová výstavba.
Jsem také znepokojen tím, že vzrůstá počet bezdomovců – údaje hovoří až o 30.000 lidech v celé zemi. Je nutné řešit jejich neutěšenou situaci, protože oni sami to nedokážou. Ne je vyvážet za město, ale zajistit pro ně důstojné ubytování a práci – využít je při úklidu, údržbě zeleně, apod. Stát či obce by měly poskytnout prostředky charitě a jiným organizacím, které s nimi umí pracovat.
I já chci přispět. Pokud budu v Senátu, bude mým prvním konkrétním krokem pravidelné měsíční zasílání nejméně deseti procent mého platu na charitativní účely.
Petr Rybář
www.rybarpetr.cz
