Absurdistán I.aneb Jak Krystýna s Jardou Vítkovi chtěli vzít hračku

Tak nám zabili Ferdinanda, řekla paní Müllerová!.....tedy: „Tak nám zavřeli úplatkáře“. Švejk na vozíku huláká „Na Bělehrad“ a my bychom asi měli provolávat slávu systému, který se konečně odhodlal potrestat někoho za korupci

X+

Máme tři zúčastněné na této taškařici. První je neformální lídr VV a neúspěšný ministr dopravy Bárta, který si zcela evidentně pro ukojení svého ega vytvořil stranu VV.  Pokud si vybudujete firmu a Vít Bárta si takovou firmu (rozuměj VV) vybudoval, chce ji pochopitelně i ovládat.  Jelikož však v politické straně fungují jiné principy než ve firmě, musí se k ovládání „spolupracovníků“ volit poněkud jiné formy. Prostředek však zůstává stejný – finanční pobídka - jen se jí neříká prémie jako ve fabrice a ve „slušné společnosti“ se jí neříká ani  úplatek, ale třeba bezúročná půjčka – nebo spíš nenávratná....?

Podle verdiktu, který vynesl soud na konci března 2011 se Vít Bárta pokusit podplatit své bývalé stranické kolegy poskytnutím „bezúročných půjček“. (tady to trošku skřípe, že? Buď je to půjčka a její přijetí není trestné a vrací se nebo je to úplatek a ten se zpravidla nevrací a trestný by měl být). Podle obžaloby si penězi kupoval loajalitu svých někdejších stranických kolegů. Krystýna Kočí od něj dostala půl miliónu korun - podle žalobkyně proto, aby jako tehdejší šéfka poslaneckého klubu vedla poslance VV k loajalitě a kriticky proti němu nevystupovala. Jaroslavu Škárkovi měl dát 170 tisíc s tím, že za to má prosazovat jeho zájmy v plzeňské organizaci. Vít Bárta se hájil tím, že šlo pouze o půjčky  a oba se prý jen snaží ho svým nařčením zdiskreditovat a pokoušeli se o stranický puč. J. Škárka úplatek částečně použil. Soud nechal zbývající finanční prostředky ve výši 665 tisíc Kč propadnout – všimněte si toho výstižného výrazu – propadnout - do černé díry státního rozpočtu. Rozdíl činí 5 tisíc, které poslanec Škárka tedy zřejmě utratil ( to se asi moc nerozšoupl).

Druhým zúčastněným je právě Jaroslav Škárka. Dostal 170 tisíc, z nichž tedy 5 zřejmě použil. Podle rozsudku peníze z Bárty vylákal s úmyslem ho později diskreditovat. "Jeho úmyslem od začátku bylo využít takto získané částky k následné diskreditaci Víta Bárty ve veřejném a politickém životě," prohlásil soudce, který tak nakonec nechal stranou obžalobu, která Škárku vinila z přijetí úplatku. Obžaloba ho vinila z toho, že peníze vzal a část z nich použil, soudce ho poslal za mříže za to, že lhal a manipuloval důkazy. Jaroslav Škárka soud o své nevině a dobré vůli odhalit korupčníka nepřesvědčil. Soudce jej posílá na tři roky za mříže nepodmíněně. Nicméně prostý selský rozum říká, že když chci peníze použít k diskreditaci „šéfa“, nechám je hezky pospolu a půjdu s nimi mávat na příslušná místa a ne že z nich začnu „uďobávat“.

A tak se můžeme ptát, zda slepá spravedlnost skutečně našla pravdu. ...Asi ne. Buď je pan Bárta dobrák, který půjčuje svým spolustraníkům, aby si mohli přilepšit ke svým skromným platům a oni se mu šibalové pomstili tím, že tvrdí, že je uplácí. To je asi nesmysl, že? V tomto státě si sice půjčuje kde kdo, ale že by už i elita národa na tom byla tak špatně.... Pak ale tedy měli být oba potrestáni za podvod eventuelně za spiknutí, s cílem vzít Vítkovi hračku (opět rozuměj VV) a Vítek měl odejít od soudu čistý. To se ale nestalo – byl potrestán pan Bárta i pan Škárka a od soudu odešla zatím čistá pouze paní Kočí, i když s nálepkou „absolutně nedůvěryhodná osoba a lhářka“.

Osobně se přikláním k druhé možnosti, že peníze dostali a měli za ně vykonat to, co uvedla obžaloba. Pan Škárka to dokonce zřejmě i plnit chtěl a peníze začal používat. Pak ho někdo nebo něco přesvědčilo, aby případ nahlásil. Pochopitelně mu jeho finanční situace nedovolila aby ze svého poslaneckého platu, který údajně činí  s příplatky 98 900 Kč, do štůsku bankovek od pana Bárty chybějících 5 000 Kč vrátil, a tak odevzdal pouze 165 000 Kč. Pak měl být ale mnohem citelněji potrestán ten, který úplatek za "nemravnost" poskytl a ne ten, kdo jej oznámil. Podmíněný trest pro pana Bártu je pak výsměchem a ojedinělá korupční aféra skončila asi s takovým efektem, jako když praskne mýdlová bublina.    Naše justice tak zcela jednoznačně a průzračně vyslala signál všem, kteří by snad chtěli podobně nízkým a podlým způsobem oznámit pokus o korupci. (teď neřeším to, že: "lhal a manipuloval důkazy").

Nemusíme však litovat ani pana Škárku. Dostal 3 roky za to že soudci jako důkaz podstrčil o rok starší nahrávku než tvrdil, odsedí si možná jen rok a půl a pokud se nevzdá mandátu poslance, bude po celou dobu výkonu trestu pobírat svůj výše zmíněný plat. Normální vězeň za rok a půl dluží státu 64 800 Kč, ovšem tady bude stát dlužit panu Škárkovi 1 780 200 Kč. Problém je totiž v tom, že naše zákony nepředpokládají, že by byl zákonodárce gauner a byl pravomocně odsouzený...a aby v takovém případě přišel o mandát, jako se to třeba už předpokládá v případě soudců, státních zástupců nebo komunálních politiků. A pokud se poslanec či senátor rozhodne, že i ve vězení může sloužit lidu a své vlasti, nikdo ho složit poslanecký mandát nedonutí.