Už jsem Vám psala, že mi každým článkem připomínáte životní příběh mé mámy. Když té "praskla tepna", bylo jí 34....

Pište, prosím, dál.

Děkuji za povzbuzení. Budu se snažit, doufám, že budu mít o čem

Tohle by si měli povinně přečíst všichni, tak nějak preventivně. Petře, Vám díky za psaní, navíc doprovázené humorem

Jako povinnou četbu, že?  Akorát z vlastní zkušenosti vím, že když je člověk zdravý, moc si to nepřipouští, že to přijde. A hlavně ne tak brzy. Jo, jo.

Petře, co na to říci? Zdraví nám osud vzít může, ale humor je kořením života, bez něj to nejde. Držte se, s napětím Vaše příběhy sleduji :-), i když si takto "odskočíte" k příběhům spolubojovníků

Souhlasím. S humorem se to líp snáší. I když se do něho někdy musím nutit.  Ale proč psát smutně, když život je často dost smutný i bez nemoci.

Díky