- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Petře, už jsem toho napekla v životě dost, ale vždycky, když jsem se nejvíc snažila, dopadlo to pod psa. Vlastně ani ten by to nežralA když jsem pekla narychlo a splácala vše možné i nemožné, chválili až do nebes. Takže nezdary házejte za hlavu, hůř už bylo a teď bude líp...musí!
Teď jsem si vzpomněl na opačnou... (nemůžu najít slovo). Známá zase při přípravě na návštěvu rodiny dostane teploty, ale pak se zázračně uzdraví, vše napeče a uvaří a všichni si pochvalují, jak to bylo dobré.
A jiná známá zase říká, že líp už bylo.
A to jsem, Petře, takhle pekla dort pro dceru a rozpačitě ho pozorovala, že je to (mně známé) těsto nějaké nízké. A padl mi zrak na misku v níž spořádaně čekala zapomenutá mouka.
inu...dort byl jako dech lehoučký :-).
Vám díky. A vařte, pečte a pište :-)
Jé, Petře, to je super! Do toho se brzy dostanete, nebojte. Já vařím takové eintopfy. A stejně tak i peču, nejčastěji "hrníčkové" formy receptů. Mohu některé zaslat, kdybyste o to stál :-)
No co, tak jste to zazil! Nic se neděje. Moje teta dala jednou do perníku místo cukru sůl... Dostala pak parádní hysterický záchvat, takže kvalita perníku bylo to poslední, co kohokoli z nás zajímalo. Všichni jsme prchali co nejdál, aby nás nezavalila láva z její sopky.
Kamarád se zase nervnul, když kluk na jeho několikeré zavolání nepřišel k obědu a vyhodil ho do koše. Už nevím, jestli i s talířem