Povídali, že mu hráli - my s korupcí zatočíme…

Zatočíme s korupcí, to bylo jedno z hesel ODS před volbami v roce 2006. A jedním ze slibů vládního prohlášení byl jasně deklarovaný záměr, aby veškeré údaje o rozhodování orgánů státní správy byly co nejdříve veřejně přístupné.Tedy i údaje o dotacích, proč byly přiděleny a přesně komu, v jaké výši a za jakých podmínek. Nebo o veřejných soutěžích. Teď se do toho ministrům nějak nechce. Po křiku „My s korupcí zatočíme…“ přišel šepot „Až si to rozmyslíme…“

Kalousek hučí do Topolánka, ale zatím nějak bez velkého výsledku...iDnes

Zveřejňování maxima informací o rozhodovacích procesech ve státní správě (a byl bych i pro samosprávu, pokud by to jenom trochu šlo) je jedním z klíčových bodů jakéhokoliv vážně myšleného protikorupčního tažení. Nechci si tu ohřívat politickou polívčičku, ale byla to i součást projektu ČSSD na boj s korupcí, který se začal uskutečňovat na konci roku 2005 – nebyl ale dokončen, neboť „volby dopadly tak, jak dopadly“. Bohužel – a teď zdůrazňuji, že nepodstrkuji toto bohužel pro sociální demokracii, ale pro onen protikorupční projekt, který byl kvalitní. Ano, správně – měli jsme začít dříve. Ale to je pozdě bycha honit.

Jenom připomenu, že veškeré snahy o prosazení podobných předpisů v minulých letech narážely vždy na odpor aparátů jak ve státní správě tak i u jiných institucí a úřadů. Trochu to připomíná seriál „Jistě, pane ministře“ – různí tajemníci a šéfové na všech možných úrovních vždy nacházeli desítky argumentů, proč to nejde, proč se to nedá. To není omluva pro to, že se nepovedlo věcí pohnout v minulosti a tím spíše to nemůže být ani omluva pro současnou koalici. Je však dobré mít na paměti, že transparentnost má řadu nepřátel a to především v institucích, které by měly být transparentní naprosto a bez pardonu.

Když teď ministr financí Kalousek píše kolegům, že se k úkolu koncipovat příslušný zákon staví laxně, značí to jediné – možná, že hlavy mají politickou vůli konat, ale aparáty znovu vítězí. Dovolím si však jedno osobní podezření. Ani ty hlavy asi nemají stejnou vůli. Pokud informace hovoří o tom, že na jedné straně od ministra dopravy Řebíčka přišly silné podněty směřující k naplnění vládního slibu a od ministrů průmyslu Římana a ministra zemědělství Gandaloviče pravé opaky, tak asi máme přece jenom kdesi zakopaného psa.

Překvapuje to u ministra Římana, který se vždy tvářil jako ultraliberál a ještě za Klausovy vlády byl v čele boje proti byrokracii a regulacím. Tomu by opravdu, kdyby se držel vlastních idejí, nemělo dělat zveřejňování veškerých podkladů rozhodovacích procesů a informací o jejich průběhu žádné potíže. (Když ale sestřelil bývalého nestranického šéfa Czechinvestu a bez výběrového řízení ho nahradil nyní již zase bývalým stranickým šéfem Czechinvestu, tak to zase tak superliberální nebylo.)

Ale abych byl pozitivní a to veskrze. Jestliže pan ministr Kalousek nakonec z té laxnosti svých kolegů upeče něco dobrého, co bude znamenat maximální otevřenost aparátů ve zveřejňování informací, tak může počítat s mým opozičním hlasem. I kdyby se mu jich z vlastních zdrojů nedostávalo.