Co mají společného Genesis, americký radar a obce v Brdech

„Selling England by the Pound“ čili „Prodal Anglii za jedinou libru“ je název desky skupiny Genesis ze začátku sedmdesátých let. Někdo ji považuje za vrchol jejich tvorby, někdo za počátek pádu, ale o to tady vůbec nejde. Jde o jinou věc, především dvojice Gabriel a Collins zde vyjádřila hlubokou frustraci z doby, zděšení z toho, jak všechno dostává cenovku a mizí prostor pro uvažování v jiných kategoriích nežli „má dáti“ a „dal“. „Všechno má svou cenu“ byl slogan britských a amerických byznysmenů, který se vynořil právě v těch letech a zahájil největší revoluci v myšlení západní civilizace od dob modrých punčoch a všeobecného volebního práva. I smýšlení se dá koupit a to oficiálně, to je základní teze – jde jenom o to nabídnout správnou cenu. Což je i taktika, kterou zvolila vláda vůči obcím v Brdech. „Kývněte na radar a budete se mít dobře, dostanete dotace, podporu, peníze na rozvoj,“ to je podstata nabízeného obchodu. „Prodejte své myšlení za koruny,“ taková zní výzva ze Strakovy akademie.

Premiér Topolánek nenabízí ve hře o radar argumenty, ale výhody - to je hra falešnými kartami iDnes

Já se nad tím celkem nijak nepohoršuji morálně, snad kromě toho obecného povzdechu, že kupčit s myšlenkami, přesvědčeními a touhami je špatné z principu – ale v takovém světě jednou pro vždy žijeme a musíme se s tím asi vyrovnat nebo zešílet. Jde mi o jiný aspekt: vláda není schopna argumentovat, přesvědčovat lidi o potřebě radaru pro naši bezpečnost, pro bezpečnost světa. Neumí vysvětlit svůj postoj, proč radar chce a předpokládám (doufám), že ho chce právě kvůli svému přesvědčení, že radar v Brdech učiní svět bezpečnější. To je rovina, ve které rozumím diskusi a rozumím i případné hádce a rozumím i sporům.

Jakmile se ale začne mluvit o tom, že radar přinese zemi investice, obcím prospěch v dotacích, nové silnice a lepší rybníky, pak ztrácím kontakt s podstatou věci. Stejný pocit mám, když se mluví o utužení spojenectví. Copak chceme postavit v Brdech radar kvůli tomu, aby Brdy byly hezčí? Nebo kvůli tomu, aby nás Američané měli raději? To jsou naprosto absurdní spojení. Přes to je podobná argumentace stále častější a už jsem slyšel, že Praha chce udělat Olympiádu proto, aby mohla získat více peněz na svůj rozvoj.

Princip přece je jediný: znamená radar větší bezpečí pro nás, naše spojence, naše přátele, euro – americkou civilizaci, ochrání naše hodnoty, naší demokracii? Jakmile mě někdo o tomto přesvědčí, jsem připraven hlasovat pro. Ale zatím znám přinejmenším stejné (ne-li větší) množství argumentů, které říkají, že radar neřeší tyto problémy, spíše je může eskalovat. A když vláda začíná dělat reklamu na radar a jakoby náhodně připravovat rozvojový program pro brdské obce, mám silný pocit, že ani kabinet Mirka Topolánka neumí argumentovat jinak, nežli v rovině „má dáti“ a „dal“.

A tak si vypůjčím z internetu překlad kousku úvodní písně onoho alba od Genesis (aniž bych chtěl dělat konkurenci panu Vyčítalovi a ministryni Parkanové s jejich agitačním songem – oni to alespoň, na rozdíl od mého pocitu z vlády jako celku, mysleli upřímně). Peter Gabriel tam zpívá:

„Tlustá stará dáma stojí před hospodou;
vykládá své kreditní karty a hraje Fortunu.
Balíček karet je falešný už od počátku;
a všechny jejich ruce podvádějí.“

To mi připadá pro dosavadní výkon kabinetu v otázce „radar“ opravdu přesné. Mirek Topolánek vytahuje falešné kredity a láká na ně místo čestné hry.