Škvor šel za Světluškou.

Urostlý škvor v reflexní vestě s hodností nadstrážmistra nebyl ještě úplně fit. Vylezl odněkud z lesní hrabanky a na složených krovkách se mu houpaly zbytky pilin a pouzdro s pistolí.

Dal si pár sklenek na kuráž a vypadal, že postřílí všechny ve vrátnici a nakonec sebe. „Poslouchejte, mám tam domluvenou schůzku s Helenkou, pusťte mne ke Světlušce!“ Opíral se o bezpečnostní rám. „Když za Světluškou může Kajínek...“ „Je neděle, nikdo tam není. Ani Helenka.“ Odpověděl hlídací Dobrman ve službě. „A Kajínek, ten řeší jiné věci.. teď je ambasadorem. Byl sice odsouzen, že zastřelil dva chlapy. Za to ho zavřeli na doživotí, utekl, pak ho chytli, zase zavřeli a po letech dostal milost. Kajínek dovede logicky a systematicky líčit svůj příběh,“ poštěkával hlídač. „Neztratil schopnost komunikovat, to se moc o doživotně odsouzených říct nedá. Je ambasadorem spolku Basmani. Stará se o ty, kteří chtějí pracovat po propuštění z výkonu trestu.“ „A Světluška byla moc překvapená, že za ní přišel ambasador. Ale rozsvítila se a udělá vše, aby spolek, který pomůže vězeňské službě, dostal šanci. Zásadně hlasuje proti vydávání kolegů spravedlnosti. Problematika vězeňství je hobby naší Helenky. Už z dob pana Urválka.“

„Ne, tenhle systematický právník v našem parlamentu nezasedal, ale byl taky všem hodně známý.“ pokračoval Dobrman. „Ale Světluška o něm nikdy moc neslyšela a pak ji to překvapilo. Nevěděla o tom, že tak důsledně dodržuje trestní zákon, vyšetřovací vazby, procesy...“

Nadstrážmistr už poslední hodnocení neslyšel. Složil krovky a protáhl se škvírou u podlahy. Jo, škvor je užitečný, hledal Světlušku, předsedkyni výboru. Nesl ji důležitý spis. Prolezl přízemí jedné budovy, druhé budovy, schodiště, předsíně, četl cedulky se jmény klubů, sekretariátů, výborů.. až se mu chtělo ...

Toaleta byla pěkná, veliká, tak hodná obdivu, až tam nadstrážmistr zapomněl reflexní vestu i to, že mu na krovkách chybí pistole. Dobrman ve vrátnici nic neviděl, už se těšil domů, na klid, vyhřívaný kotec a na plnou misku.

Večer, když přišli uklízet mývalové, na toaletě ve druhém patře bylo zle. Každý mýval, má neuvěřitelně citlivé prsty s miliony smyslových buněk. Služební pistoli CZ 75 D Compact, vestu i stopy nadstrážmistra našel velice snadno.

Kde škvor byl, jak se dostal za Světluškou... Pak se rozjelo pátrání a začaly se vyhodnocovat kamerové záznamy.

Světluška nejdřív nevěděla, pak si trochu vzpomněla, a následně potvrdila, že šlo o jejího hosta. „Není to můj asistent, ale nadstrážmistr, kterému jsem zajišťovala vstup. Potřebovala jsem konzultace ke spisu. Byla z toho trochu, trošičku popletená.

Před ní stál velký úkol, vysvětlit nevydání národem oblíbeného Šéfa. Šéf byl temperamentní a přátelský Bígl, se kterým se nikdo nenudil. Šéf se skvělým čichem, který potřebuje pohyb. Je vycvičen v základních příkazech a když zachytí zajímavou dotační stopu, neváhá za ní vyrazit.

Založil si všeobjímající smečku bez ohledu na to, jak je složená jí vládne deset let. Rád dává na vědomí: „Dotace čerpám podle pravidel, nic se vracet nebude! Je to účelovka zkorumpovaných soudců. Já se vás nebojím, vy se bojte mne!“ vrčel a hrozil. Neztratil svou schopnost komunikovat. Bíglové mají prostě veselou povahu a tu používají k vymýšlení různých skopičin. A to jak na vodítku, tak i bez něj. „Haf, haf! „

Všeobjímající hnutí je spokojené, když je šéf čistý jak křišťál. Když roznáší čisté Betlémské světlo, a to On dělá rád. Ale odpůrci po něm zákeřně házejí sněhové koule. To si jeho volič nenechá líbit.

Světluška to věděla. Po prostudování spisu najednou měla pocit, že došlo k mnoha procesním pochybením. Mnoho sněhových koulí. Ne, nenecháme ze Šéfa dělat sněhuláka.

Při správné socializaci bude snadno a určitě velice dobře vycházet s celou smečkou. Nebo alespoň s její třetinou. Hlavně hodně mluvit, komunikovat. Logicky a systematicky, jako právník, líčit příběh. Sledovat jeho chování za různých okolností. Není jak prázdná plechovka koulená větrem sem, tam. Když budou všichni vědět, jak se k Šéfovi správně chovat, jak ho nedráždit, bude naprosto skvělý. Pro všechny.

Světluška na tom začala pracovat, četla si ve spisu deset let staré vyprávění rozšířené po celé zemi. Důkazy? Falešné podpisy, stopy dotace? Už deset let ... Už nemá důvěru, že se s tím soudy vypořádají tak, aby to bylo v souladu s trestním právem. Nedošlo jí, že to už není její role... Bígl potřebuje jasná pravidla, aby nebyl ve stresu. Vede to ke špatným návykům k problémům. Ale už je na barikádě, rozsvítila se a bude ho bránit, už ho soudům nevydá! Logicky a systematicky, jako právník, vylíčí příběh, tak trochu jak frašku. Vždy záleží na pohledu. Na správném pohledu.

Škvor měl ze ztráty služební zbraně těžkou hlavu. Nepotřeboval moc inteligence, na to, aby věděl, že bude malér. Neroznáší Betlémské světlo a nenosí Pražské jezulátko v kapse. Pár sněhových koulí mu určitě přistane za krk. Bude to v souladu s trestním právem.

Je to holt jenom škvor. Nikdo se za něj nepostaví.