- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pohádka má dva díly. První je krásný. Skutečně obdivuji dovednost lidí, kteří se vyznají v divoké přírodě, našli ztracené mladíky a zachránili jim život. To si zasluhuje úctu.
Druhý díl je tristní a odhaluje něco, co v té zemi trvá už možná dlouhá staletí. Mocenský systém je lidem na hony vzdálen, neocení jejich schopnosti. Věrchuška si žije po svém, odtržená od lidí a jejich skutečných potřeb. Život člověka a nějaký pojem o tom, co je to dobro pro lidi, tam patrně nemá žádnou velkou hodnotu. Mluvil o tom Masaryk, který si dal práci, jezdil do Ruska, aby tamní život poznal, setkával se s lidmi, přátelil s Dostojevským a Tolstým, navštívil je a mluvil s nimi, četl ruskou literaturu, snažil se pochopit myšlenkové proudy ve společnosti, systém správy země, život obyčejných lidí, atd. To všechno vedlo Masaryka k odmítnutí takového toho panslavizmu, který už v 19. století prosazoval vůdčí (jaksi až spasitelskou) roli Ruska mezi slovanskými národy.
Brutální stalinský režim to všechno jen naplno odhalil.
A možná to cynické odtržení moci od lidí, neschopnost spolehnout na jejich svobodu a nechat je rozvinout tvůrčí schopnosti, je právě ten důvod, proč Rusko tak tragicky zaostávalo po dlouhá staletí a dodnes se z té mentality neumí dostat. Lidé jsou tam dobří, ale ten systém asi mají hluboko zakořeněný v sobě...
Malost se snoubí s inteligencí a pokud se k ní přidá totalita, tak přibude ještě funkce.
Karma. Nepochopení některých diskutérů je přímo úsměvné. Asi také funkcionáři, jen doufám, že již bývalí.
Tedy vy osobne byste požadoval za záchranu života hodnotný dar. No, i takoví jsou mezi námi.
Nikdo nic nepožadoval. Ten dar se úředníci rozhodli dát sami. Ovšem dát dvěma chlapům, lovcům jako dárek pedikůru a panenku, je silný kafe i na chovance v Kateřinkách. Pokud vy na tom nic divného nevidíte, tak to potom potěš.
Milá Sally, dostal jsem za hrdinský čin jako odměnu pedikůru. Co mám dělat?
Karma. Poznámka: Když jsem nedávno kdesi použil obrat " a bez ztráty desítky", byl jsem za pitomce. Buď to tak letí nebo, a to je horší, si lidé už nepamatují.
Ano, postupuje bez ztráty desítky...známé to úsloví.
Tedy závidět ruským gerojům už i obyčejnou sadu k pedikůře, na to už musí být opravdu zvláštní povaha . . . . . Jednu nadbytečnou vlastním, klidně Vám ji přenechám.
Karma, kolego. Přiznám se, že jsem na chvilku podlehl a domníval se, že si děláte normálně bžundu. Pak jsem si uvědomil jedno: Rusko není stát, Rusko je styl života.