- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Je to hezký článek, ale na základě atributů, které jste jmenoval by jste musel odsoudit Berlínskou konferenci v 19. století a rozdělení Afriky. Mohli bychom dlouze debatovat na základě znaků, které jste uvedl, kolik Afrických států mělo před konferencí právo na sebeurčení a kolika státům bylo touto konferencí právo odepřeno.
Až budu chtít psát o Africe, napíšu o ní, buďte si jistý. A až budu chtít psát o mixérech, napíšu i nich též.
Ukrajina získala Krym v roce 1954, kdy byla nedílnou součástí SSSR. De facto bylo jedno, jestli bude Krym ruský nebo ukrajinský, když byl především sovětský. Všichni, kteří o začlenění Krymu do Ukrajiny rozhodli, ve své komunistické omezenosti určitě počítali, že SSSR bude na věčné časy a nikdy jinak. Připojení bylo proto čistě formální. Pravděpodobně z důvodu jednodušší správy z bližšího Kyjeva než vzdálené Moskvy. Po rozpadu SSSR všechny republiky Svazu, včetně Ukrajiny, dostaly právo v referendu rozhodnout, zda chtějí být samostatnými státy. Rozhodly a svět jejich vznik vzápětí uznal. Krym nebyl "Ukrajinou", ale autonomní republikou v rámci Ukrajiny. Po pádu Janukovyče začaly na Ukrajině slovní útoky a vyhrožování Rusům. Výsledkem byla občanská válka na Donbasu a referendum na Krymu. Podobně jako necelé čtvrtstoletí před tím rozhodli Ukrajinci o samostatnosti své země, rozhodli občané Krymu o připojení k Rusku a to 85 %, což zhruba odpovídá procentuálnímu podílu Rusů. V podstatě si vzali zpátky území, které jim bylo "ukradeno" tendenčním rozhodnutím komunistů z Politbyra. Je zajímavé, že diskutéři, kteří tady dávají najevo averzi vůči komunistům, tak v tomto případě stojí za nesmyslným rozhodnutím Politbyra.
Pěkně jste to sesumíroval. Ano, takhle to mají poskládané zastánci Ruska, aby to bylo správně. Ovšem už na první pohled je jasné, že to trošku skřípe. Už jenom pseudoargument, že Krym byl dán pod správu Ukrajiny, protože je to tam blíž z Kyjeva, než z Moskvy. To blíž je o nějakých 500km v zemi, která měří 10 000km přes 11 časových pásem. Dále máte pravdu v tom, že Krym byl autonomní republikou se svým vlastním parlamentem, dodávám, tak proč u všech čertů musela na jeho území vtrhnout cizí armáda a obsadit před hlasováním parlament se samopaly? A tomuhle vy říkáte, že dostali možnost a rozhodli se. Dále tvrdíte, že si vzali zpátky své území. No nevím co si představujete pod slůvkem své, ale Krym byl několik století Tatarským chanátem, 170 let Ruský a 60 let Ukrajinský. A podle mě, když někdo někomu něco přepíše a za 50 let to potvrdí i znovu písemně, tak to není jeho. A za poslední, viděl jsem autentická videa natáčena Rusy, kterak na Krymu ruskojazyčné obyvatelstvo pořádalo ohňové pochody při nichž pálilo na hromadách ukrajinské knihy, kterak ruská "domobrana" prováděla na nádraží v Simerfopolu osobní prohlídky cestujícím, při nichž osahávali ženy a rabovali kufry, viděl jsem klečet ukrajinské občany v ukrajinské zemi v řadě na zemi s rukama v týle pod hlavněmi samopalů. To, co prováděli ti vaši ukřivdění ruští občané na Ukrajině bylo přesně řádění nacistických pohůnků u nás v Sudetech. A světe div se, i ta rétorika z Moskvy o ohrožení vlastních soukmenovců byla naprosto stejná jako ta Hitlerova v r.1938.
Máte to pomotané. Když tak jmenujete ta ukradená nikým neuznaná území, nějak jste zapomněl na Kosovo, které dosud některé členské státy EU rovněž neuznaly. Například Slovensko.
A když si to dátě do souvislosti s vaším předposledním odstavcem, před 20 lety se jakási teroristická armáda rozhodla uloupit území Kosova a tehdejší srbská vláda se tomu rozhodla bránit. Následkem bylo humanitární bombardování (nejen) hlavního města, uvěznění srbského prezidenta a jeho záhadné úmrtí ve vězení.
Do Kosova nikdo ze sousedů nevtrhl aby si ho urval k sobě, na rozdíl od Krymu.
Dírou v argumentaci představuje fakt, že na minských dohodách tkví podpisy představitelů separatistů, Německa a Francie, Ukrajiny, nikoliv však Ruska. Tím byla mezinárodně uznána existence Doněcké a Luhanské republiky.
Ne, netkví. A ano, podpisy Ruska tam vždy jsou. Píšete bláboly.
První Minskou dohodu podepsala Ukrajina, Rusko a s ním zástupci nacionalistů (za účasti pozorovatelů) a druhou Německo, Rusko, Německo, Ukrajina.
Dnes se za svůj vstup k Vám na blog pane Buriane omlouvám. Pro jakýsi reziultát naší komunikace. Jste nesporně přesvědčen o tom, že máte pravdu. Tomu jsem myslím porozuměl. Na tom se snad shodnout můžeme.
Zajimave je, ze kdyz se Cecna chtela podobne odtrhnout - stejni kremloboti schvalovali zakrok Ruske armady, ktera srovnavala cela mesta se zemi a pouzivala I chemicke zbrane ... Pekna ukazka double standards.
Kobercové bombardování Čečenska přineslo 300.000 mrtvých z národa, který měl cca 1 milion obyvatel. 30% lidí. To je genocida. Vyvražďovalo se plošně. Bomby nerozliší, kdo je povstalec a kdo civilista, kdo stařec, žena anebo dítě.
Karma. Tohle mohou kremrole vydýchávat hodně těžko .
Nejvíc mě zaráží asi ti vojáci na dovolené. To jako když si ruský vojín Mohamed zajede o dovolené do Iráku bojovat za IS a vezme s sebou armádní AK-47, tak ho po návratu poplácají po zádech? To sotva. Jak k tomu Mohamed přijde, když to Sergejovi s tankem na Ukrajině prošlo?
jj...ovšem to jsou až tak neuvěřitelné chlísty z ruské strany, že se člověk diví, že se najdou tací, kteří se tomu vůbec nediví.
Autor s velkou oblibou kritizuje druhé ohledně "baštění" zpráv ale přitom on sám je pouze jeden velký naiva, který věří pouze tomu čemu chce věřit a co slyší v oficiálních sdělovacích prostředcích.
Až jednou vyjde na světlo kdo stál skutečně na pozadí celého Majdanu, tak se asi bude hodně těchto naivů divit.
Hezký večer všem.
Ano, jednou...možná...
Ale zatím pořád padá čelist jako závora v podzemních garážích jenom vám, zastáncům Ruska. Když se tady do krve rvete za zelené mužíky na Krymu, tanky Rys prohánějící se Ukrajinou, nebo horníky z Donbasu, ze kterých se pak vyklube ruský důstojník Girkin. Putin, Lavrov a Šojgu s vámi za nos ořou po souvrati a vy jim k tomu ještě békáte.
A mimochodem, o Majdanu tento blog fakt není. Zkuste se trochu koncentrovat na to, co chcete říct.