Neslyší vás

Malý šestiletý Vojtíšek ztratil náhle před pěti měsíci sluch. Pravá příčina je neznámá, lékaři jsou si ovšem jisti, že je to nenávratné. Aby Vojta nevypadl ze školního rytmu, a nebyl v životě upozaděn, potřebuje okamžitou pomoc.

 Vojta potřebuje naslouchací pomůcky včetně speciálního zařízení pro jeho učitele za desítky tisíc. VZP je ochotna proplatit jen 13%, víc ani vorla a to i přesto, že oba rodiče jsou zaměstnaní a platí pojištění celé roky jak mourovatí. Asi pro ně není malé postižené dítě tolik atraktivní, jako vlastní mediální obraz a přilákání nových pojištěnců. VZP totiž plně hradí mj. i operace změny pohlaví a k tomu rozdává příspěvky na sport, přípravky na hubnutí, jógu a ústní hygienu. Když už mají být postižené děti odsunuté do rohu místnosti je dobré, aby je v popředí před objektivem zakrýval štíhlý, usmívající se transsexuál s perfektními zuby. Na plakátech to pak vypadá rozhodně líp.

Neslyší vás

Seděl na lavičce uprostřed parku a ze svého párku v rohlíku přikrmoval ptáky. Vždycky jeden kousek holubům, a když se na něj seběhli, tak druhý za ně pro vrabce. Líbilo se mu, že mu na tu fintu pokaždé skočí. Starý muž se nejistě rozhlédl a pak si přisedl. Byl rád, že pro dnešek nebude při krmení sám a bude si mít s kým povídat. I když je to jen malý školák.

"Ty se s nimi dělíš o své jídlo? To jsi hodný. Jsou to taky Boží tvorové."

"Vždycky mě zajímalo, jak to dělají. Ty trylky. Když ne zobákem, tak asi v krku."

"Oni mají hlasivky jinak uspořádané než člověk. Proto taky nemluví, jen štěbetají. Ale to jim k dorozumívání stačí," muž vytáhl svou porci rohlíků a začal také trousit před sebe.

"Ve škole dobrý, ta mě baví, paní učitelka nezlobí. Nejraději ale čtu. Knížky. Hlavně ty obrázkový."

"Číst je důležité. Nikde se dozvíš tolik, jako z jedné přečtené knížky," přikývl rozvážně starý muž.

"Možná bude pršet," podíval se kluk znalecky k obloze, "to je trochu nuda. Ale zase si můžu doma malovat a prohlížet ty knížky."

"Jo, možná. I déšť je potřeba. Rostliny ho potřebují," také stařec se automaticky zadíval nahoru.

"Mamka šla naproti k bankomatu. Za chvíli přijde." 

"No mě to bylo divný, že bys tu byl sám. Hned jsem si říkal, že asi na někoho čekáš."

Kolem prošel pejskař a ptáci se s potleskem vznesli do vzduchu. Když dosedli zpátky, kluk už neměl co rozdávat.

"Na, vezmi si ode mě, když ti došel," nabídl muž klukovi půlku rohlíku ze svého.

"Děkuju, vezmu si od vás, mně už došel rohlík."

K lavičce přišla žena a lehce se dotkla chlapcova ramene: "pojď, už půjdeme."

"Máte bystrého kluka, mladá paní, moc hezky jsme si popovídali," muž udělal náznak pozvednutí klobouku.

"On vás neslyší, před pár měsíci ztratil sluch."

Stařec zkoprněl údivem: "ale to není možné, přeci jsme spolu celou dobu vedli debatu!"

"Lidé říkají pořád ty samé věci a ani o nich nepřemýšlí. On si to pamatuje a odpovídá podle toho."

"Ale...ale vůbec nevypadá jako hluchý,"  nevěděl rázem co by řekl.

"On není vůbec hluchý, to se zdá, hluší jsou většinou lidé okolo něho. On vás jen neslyší."

--------------------------------------------

Děkuji za přečtení.

Kdo se chce dozvědět o případu více, tak mne může kontaktovat na email: [e-mail]