Mark Hue není žádný publicista v profesionálním smyslu slova, nýbrž demagog, který svou živnost založil na šíření konspiračních teorií. Např. se několik let živil přednáškami o zpochybňování závěrů Warrenovi komise ohledně údajného ne/spiknutí na mezinárodní úrovni. Nikdy nepředložil nový fakt, nebo důkaz. Rozhovor s Američany je kniha podobného ražení. Původně ji sesmolil se 17 US vojáky (na příkaz vydavatele přidal dalších 15 vojáků), kteří dezertovali z US armády a mnozí z nich se dodnes skrývají v cizině před různými tresty a proto zůstali v anonymitě. U těch, kteří svou identitu odhalili nesedí většinou v jejich příbězích ani základní fakta (datum nástupu, druh výcviku, zařazení v armádě, nasazení do bojů). Např. ohromuje také tvrzením, že ve velení důležitých jednotek US armády ve Vietnamu sloužili bývalí nacističtí důstojníci. Kniha byla odbornou veřejností jednoznačně označena za snůšku blábolů a smyšleností. Sám vydavatel to hned po publikaci mírnil tím, že šlo o "Motivy v publikování tohoto byly protiválečné motivy," odpověděl. Jiný představitel firmy se zjevnou upřímností trval na tom, že Simon & Schuster knihu vydal jako veřejnou službu. "Nedělali jsme to pro zisk," řekl.
https://www.nytimes.com/1970/12/27/archives/conversations-with-americans-conversations-with-americans.html
Tedy jednoduše: i když je to snůška lží, šlo nám o povzbuzení pacifismu v lidech. Tedy přesně v intencích toho, co píšu v blogu.
Podrobné popisy komunistických masakrů civilistů ve Vietnamu, včetně popisu hrůz v Hue si můžete, mimo stovek publikací renomovaných autorů literatury faktu, přečíst také od vojenských historiků M.W. Woodruffa a Tima Newarka, z jehož knihy Rozhodující bitvy dějin (
Turning the Tide of War: 50 Battles That Changed the Course of Modern History, Hardcover – 2001), jsem čerpal.
Jistě to bude přínosnější, než šířit konspirační bludy nějakého falešného zlatokopa.
