- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Sice spořím, ale tak nějak mám čím dál silnější pocit, že se "přehodnoceného" věku odchodu do důchodu nedožiju.
Mám základní nedůvěru ve fondové spoření. Můj pradědeček dobře zavedený živnostník byl anarchistou, který nadával na ty žranice na Hradě, takže si spořil na důchod. O všechno přišel při měnových reformách. Nakonec mu sice něco z těch vázaných vkladů uvolňovali, ale byla to jedna velká bída.
Nikdo nemůže vědět, jak se situace v příštích dvaceti padesáti letech vyvrbí.
Pokud by došlo na ničivá zemětřesení v oblasti globálních financí, potom by se země zachvěla i s důchody v průběžném systému. Co se týče měnové reformy u nás, tam nezávislý finanční sektor zkrachoval už zestátněním bankovního systému u nás a měnová reforma byla jen dalším znárodněním, které komunisté před tím předvedli několik v řadě. Tedy když to řeknu familiérně, byl to předvídatelný krok.
I když jsem důchodce, musím souhlasit.
Karma
Podle mne by se stát měl přestat starat o důchody. Myslím si, že to jak se člověk zabezpečí na stáří je jeho věc, ne věcí státu. Je třeba zbavit se závislosti na státu dříve, než si z nás všech udělá své otroky.
Tak to jste se měl začít starat tak v r. 1890.
Nerozumím tomu, co si slibujete od spoření při demografickém stárnutí populace.
Dobře, staří budou mít peníze. Ale jaké služby si za ty peníze koupí, když jim ty služby nakonec nikdo nebude schopen poskytnout? Nebudou mladí.
Neřeším jiné demografické aspekty, pouze průběžný systém versus důchodový pilíře. A jinak, o tohle opravdu nemám strach, že by ve společnosti zbyli jen samí staří.