Uff, četla jsem ten článek s narůstajícím zděšením, že je v top karmě, tj. pochopen a ceněn, kdežto já vůbec netuším co, jak, proč.. díky vy stejně nechápaví diskutéři, že jste mi vrátili sebeúctu

za ta staletí bylo napsáno spousta knih, i ceněných a jistě nejsou všechny pochopeny všemi

Autor má v článku řadu velmi dobrých myšlenek a psal s emocemi, živě. Ale zdá se mi, že je toho trochu moc. Chtělo by to zkrátit a možná udělat článků několik.

Chtělo by to především alespoň náznak souvislosti..

nejen, že je to guláš, ale je to guláš "co dům dal" ... smíchat v jednom článku 11.září, děti v Africe, registr dlužníků, 4% menšinu, židy a já nevím co ještě, tak to dá fakt práci ..... už mi jen chyběla závěrečná myšlenka, že máte na srdci celosvětový mír.

A mimochodem v Evropě neválčíme? Ukrajina, balkánský konflikt .... nic?

ve srovnání s minulostí Evropa zažívá nejpoklidnější období za posledních 70 let (Ukrajině navzdory)

Ale vždyť je to právě mnohdy to sebevědomí, to "nesmíření se s osudem", co vede ty "fňukající" ke fňukání. Oni nefňukají. Oni sebevědomě bojují a každý prostředek je jim dobrý. To, že se Vám zdá, že fňukají, nemusí nutně fňukání znamenat.

Když já řeším své kontinuální zdravotní úlety tím, že proháním kdejakého doktora aby mi aspoň řekl co je špatně co se s tím dá dělat, tak fňukám nebo bojuji za své "právo na zdraví"? Když říkám "budu hrát aspoň v kavárně, protože na nic jiného po hodinách a hodinách u klavíru s ohledem na svá talentová omezení stejně nemám" tak fňukám nebo bojuji? Když vím, že jsem inteligence zrovna moc nepobral a o nějakých zkušenostech se nedá moc mluvit, protože - jedno s druhým - se moc k ničemu nedostanu, tak to kompenzuji co nejdůslednější a nejpreciznejší prací, kterou používám jako štít když se o něco rvu, štít ve smyslu "no tak toho asi moc nevymyslím, ale můžu to oddřít, tak mě k tomu pusťte", tak fňukám nebo bojuji?

A nebo bych si podle Vás měl ty mandle a posléze i průdušky vyškrábnout z krku sám kapesním nožíkem, posadit se nadrzo nějaký volný večer do Rudolfina (nejlépe se tam při tom vloupat) a popřípadě nakráčet na nejbližší výběrové řízení CEO nadnárodní korporace? To bych byl podle Vás "bojovník"?

Pane, ve Vaší snaze o arbitra všeho jste trochu komický. Nemůžete rozumět všemu a nemůžete všechny problémy pochopit. Když někdo například nechce něco udělat nejen proto, že dnes prší nebo svítí sluníčko, ale třeba proto, že se to neslučuje s jeho morálním a etickým postojem a stanoviskem? Bojuje nebo fňuká?

Pane Plachý, hodně mě Váš příspěvek překvapil. Obvykle nereaguji na komentáře, které jsou přesně tím, o čem jsem psal - že hodně lidí nezvládne svůj komplex, a tak raději uráží druhé. U Vás ale nějak cítím, že je to přeci jen trochu jinak. Alespoň v té rovině, o které píšete, to vypadá, že jste na můj článek nahlížel z úplně chybného úhlu. Ovšem podle toho, co o sobě píšete, si myslím, že je naprosto zbytečné, abyste mě hodnotil jako komického a vnucoval mi, co tak vůbec není, že je mojí snahou něco rozsuzovat či vše pochopit. 

Váš příspěvek je hodně přiléhavý mému 4. odstavci od konce článku. Pokud máte svůj komplex a pasujete se s ním, píši o tom, že bych Vás považoval za hrdinu a choval k Vám velkou úctu. A podle toho, co píšete, to vypadá, že tomu tak velmi pravděpodobně je, pokud je to, co píšete, pravda. Bohužel emocí, kterou do Vašeho útoku na mě na závěr komentáře dáváte, spíš vyjadřujete, že raději kopete do okolí - to mi ale přijde jako naprosto zbytečné, neboť to osobně vidím spíš tak, že jste si můj článek vysvětlil po svém a zaškatulkoval mě někam, aniž byste mě skutečně znal. Možná se mýlím, ale jsem si skoro jist, že kdybychom spolu někdy zašli na kafe, celkem bychom si rozuměli. To je ta záludnost internetu. Pokud se na ten můj článek podíváte jinou perspektivou, možná v něm uvidíte něco úplně jiného. Možná v něm uvidíte respekt a úctu vůči lidem, kteří si se svými problémy dokáží poradit. Píšu to totiž velmi zřetelně. Je na Vás, abyste posoudil, zda se se svými problémy perete, nebo se jimi necháváte ovládat a radši hledáte vinu v okolí. Neznám Vás, nedokáži posoudit, jak to je. Předpokládám spíše první scénář, ale třeba se mýlím - třeba to není tak, jak jste napsal. No, a pokud mě budete chtít hodnotit, tak to spíš až v okamžiku, pokud se někdy osobně poznáme. ;-) Minimálně bych si to já vůči Vám dříve nedovolil. Ať se Vám daří a nehledejte problém tam, kde není. Třeba jste větší bojovník, než si vůbec myslíte! ;-) Držím palce!

....... Muslimy v Evropě  nekamenujeme........ tak to nemá chybu. Jinak jak bylo řečeno- pěkný guláš.  Myslím, že  méně je někdy více!

pointa?

neházejte záchranné lano těm, co vás na něm oběsí (nebo sebe)

Z článku (pokud se ten guláš, patetické a nesmyslné výkřiky dají tak nazvat) mi úplně stačí tohle:

"Není mi líto zadlužených lidí, starých lidí, handicapovaných lidí atd... "

Vy máte dost, úspěšný finanční poradče. 

a jak těm lidem vaše lítost pomůže? jo, kdybyste vyhrnul rukávy a šel jim pomoc, pak by to byla jiná

Skuste to znovu, a tak max.  na dvě stránky, pane autore!

Pak se vyjádřím.

to mi přijde stejné, jako byste Cameronovi říkal: No, zkuste ten Titanic natočit v běžné stopáži 90 minut a pak se podívám

Na původní záměr cosi (možná i pozitivního) sdělit namontována snůška fakt, často polopravd, ale i úletů (11. září... sorry, to je úlet na třetí); výsledkem je (ke čtení na blogu) předlouhý článek, který bych zařadil do složky "demonstrace demagogie".