Moje příhodička pár let zpátky. V jednom parku v pze (na návštěvě u tchánovejch). Žena s kočárkem, já měl svoje psy uvázaný a přiběhl pes cizí. Středně velkej (třicet kilo max, ale spíš tak pětadvacet), nějakej špic, řekl bych. Majitel nikde. Tak jsem popadl klacek a rozehnal se na něj, teda nevypadal, že byc se chtěl prát, spíš zvědavej na moje psy (čuba hárala). No párkrát jsem praštil klackem o zem, najednou se vyřítila pani, že sem vyhrožoval jejímu psovi klackem. Já povídam, že jejího psa neznam, nevim, jestli se pere a když nevidim majitele, tak je to automaticky toulavec. Navíc muj pes se pere, zvlášť když je čuba háravá a cizí pes jí pude vočuchávat a já nestojim o to, aby se mi psy rvali kolem kočárku a nevim, jak jí by se líbilo, kdyby měla zpestřenou sobotu tim, že bude hledat šití, protože muj pes sice neni větší než ten její, ale jsem si poměrně jistej, že by toho jejího snadnu přemohl. Že je ten její pěknej, určitě papírovej a že by se určitě blbě vystavoval, kdyby mu chyběl třeba kus ucha. S tim, že jsem ho tim klackem nepraštil, ale klidně bych ho tim i praštil, radši, než se nechat pokousat, když budu od sebe trhat peroucí se psy.
