Přečtěte si, jak se blbne v Evropské unii.

Výjimečně jsem se podíval na zprávy jedné naší super televize a zíral jsem, jak pan Hruška šmejdí v českých supermarketech. A nechápal jsem ( a nechápu dosud) k čemu ta komedaj? Teda mimo snahy o zvýšení sledovanosti. Každý, kdo někdy strčil v supermarketu nos do oddělení se zeleninou, tohle všecko ví a osobně si to osahal. Na to přece pana Hrušky netřeba! Ani bez placky, ani s plackou. Paní/pan vedoucí slíbí, že to dají do pořádku a pan Hruška slíbí, že se zítra přijde zase podívat. A veškerý personál až do rána bez placených přesčasů s klením třídí ovoce a zeleninu, aby byl zítra divák prostřednictvím pana Hrušky spokojen. A pozítří? Jedeme dál močálem temným!

Neboť jsme nadšenými členy Evropské unie! A ta přece už dávno jasně popsala, jak má evropsko-unijní ovoce a zelenina vypadat. Tak co si pan Hruška dovoluje patlat se prstíčky ve shnilých rajčatech?

Víte v čem je jeho problém? Kdyby kontroloval podle předpisu EU, tak by prostě musel říct: „Paní /pane vedoucí, zelenina i ovoce v tomhle vašem kvelbu, od začátku do konce posledního regálu, zcela odpovídá normě Evropské unie. K čemuž vám srdečně gratuluji! Zde máte ode mne placku!" Kamera stop, odchod potichu zadem.

Divácky nezajímavé, že? Takže se dál hrabe v regálech se zeleninou, ačkoliv k tomu nemá žádný právní podklad.

Je tady totiž  Evropská unie. A její kohorta 30 000 úředníků vydává pro všechny státy platná nařízení jak na běžícím pásu.

Nomen-omen, tak se podívejme pohledem EU na hrušky. Týká se jich, mimo jiného, Nařízení Evropské unie číslo 543 z roku 2011.

Přísně a do detailu bruselští ouřadové popisují, mimo mnohého dalšího, také jakost. A dělí ji na Extra, I.třídu a druhou třídu.

Ale pozor, zároveň totiž povolují výjimky. A tam je zakopaný pes, na kterém, byl-li bych právníkem nějakého supermarketu, bych se u soudu s naší super televizí točil až do alelujá pro poškození dobrého jména firmy!

V extra jakosti se totiž povoluje pět procent hrušek, které neodpovídají extra jakosti, ale stačí na I. jakost. A navíc půl procenta hrušek, které odpovídají alespoň druhé jakosti. Nezajímavé, protože hrušky první jakosti v česku nikdo ještě neviděl.

Snad I.jakost. Ta smí mít 10% hrušek II. jakosti a k tomu 1% horších než II. jakost , včetně hniloby. (Lidově řečeno 1% šmejdu.)

No a druhá jakost je přímo lahůdka: Cituji:

„ Jsou povoleny tyto vady, pokud si hrušky uchovají své základní vlastnosti, co se týče jakosti, uchovatelnosti a úpravy:- vady tvaru,- vady vývinu,- vady zbarvení,- mírná hrubá rzivost,- vady slupky, které nepřesahují:- 4 cm na délku u vad podélného tvaru,- 2,5 cm2 celkového povrchu u ostatních vad, s výjimkou strupů (Venturia pirina a V. inaequalis), které nepřesahují 1 cm2 celkového povrchu,- mírný otlak s povrchem nejvýše 2 cm2.“

A k tomu u II. jakosti „Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních hrušek, které nesplňují požadavky této jakosti ani minimální požadavky. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 2 % sestávat z produktů postižených hnilobou.“

Zapomeňme na teorii a uvažujme reálně:

 Velkoobchod nakoupí , řekněme, 100 tun hrušek I.jakosti a dalších 100 tun II.jakosti. Takže, podle předpisu EU, vám smí u I.jakosti prodávat 10 tun hrušek II. jakosti, ovšem za cenu I.jakosti! To je těch 10%. A navíc 1% shnilých, další 1 tunu. Taky jako I.jakost.

U II. jakosti je to ještě radostnější: Požadavky na jakost už nic moc a  k tomu 10% hrušek, které nesplňují ani minimální požadavky II,jakosti. Opět 10 tun šmejdu za cenu II.jakosti. Hniloba navíc explicitně povolena do 2%.

Takže ten šmejd, ve kterém se pan Hruška obvykle patlá, ten je vysloveně Evropskou unií povolen. Když velkoobchod nakoupí 100 tun II.jakosti, automaticky může operovat s 10 tunami šmejdu. A samozřejmě jej, kryt předpisem EU, laskavě postoupit ke koupi zákazníkovi. 

Podobně to, podle nařízení EU, vypadá i s ostatními komoditami. S jablky, s citrusy, s jahodami, se vším ovocem a vší zeleninou, kterou tak detailně úředníci v Bruselu v tom nařízení 543 z roku 2011 opečovali. A česká vláda implementovala do českých zákonů, takže i Potravinářská inspekce utře nudli.

Z pohledu velkoobchodu, pokud mu to velkoobchod bude trpět, si může pan Hruška breptat co chce a zákazníci si mohou stěžovat na lampárně.

Pokud České dráhy lampárny zrušily, a to asi zrušily, tak už vůbec nikde. Nebo snad u EU?