Pražské volby a pět statečných

Rozhodnutí Ústavního soudu o volbách v Praze pan primátor Svoboda  považuje za správné. Předseda Ústavního soudu, pan doktor Rychetský, to vidí jinak. A dal to najevo zřejmě tak zostra, jak zostra se tak vysoce postavený právník ještě smí vyjádřit.

Svou většinou Ústavní soud potvrdil, že volby v Praze proběhly po právu. Rozhodnutím tak vytvořil něco jako precedens, ke kterému se budou napříště všecky partaje odvolávat jako k Božímu přikázání kdykoliv, kdy uznají za nutné tu pražskou předvolební kulišárnu zopakovat. V Praze, nebo kdekoliv jinde. Proto je taky každý paragraf tak zakroucený.

Plíseň politické kriminality už prorostla nejen samu sebe, ale i komunální politiku, parlament i senát natolik, že nám, neprivilegovaným občanům, přechází zrak i sluch. Choroba se šíří rychlostí houby Dřevomorky ve starém baráku na spadnutí. A zdá se, že se pokouší zdolat  i poslední baštu, Ústavní soud. Ten byl,  snad ještě je, v tom morálním marasmu české politiky jakous-takous zárukou, že alespoň z Ústavy České republiky se v rukou politiků nestane toaletní papír, který budou používat po libosti a podle momentální potřeby.

Způsob uvažování soudců při tvorbě rozsudku pan doktor Rychetský v rozhovoru pro  HN  každému srozumitelně vysvětlil a nelze jej nepřijmout. Ale, jsa dotázán na možné politické tlaky na soudce Ústavního soudu, v odpovědi pan Dr.Rychetský už tak jednoznačný nebyl.

Pro sebe to vyloučil. Ale, nemaje u jiných jistotu, upjal se k víře. Věří, že k politickým tlakům na ústavní soudce nedochází. A kdyby přece jen docházelo, že by dokázali odolat. I když… když soudci končí volební období a chtěl by být znovu zvolen… Protože, znovu nezvolen, má takový soudce před sebou nejistou  budoucnost. („Pokud ale jednou nějaká politická garnitura přikročí k zákazu opakování mandátu, bude muset vymyslet nějaké slušné zajištění pro bývalé ústavní soudce.“ JUDr P.R.). Že by nějaká politická garnitura pocítila touhu myslet tímto směrem, to snad v dnešní době ani není možné.

A proto máme i my, občané, před námi nejistou budoucnost.

Ale tahle kausa u Ústavního soudu nebyla marná. Vynesením rozsudku se totiž odkryly karty. Máme možnost s větší jistotou odhadovat „kdo je kdo“.

Zapamatujme si tedy pět jmen:

JUDr Pavel Rychetský, JUDr Eliška Wagnerová, JUDr Vojen Güttler, JUDr František Duchoň a JUDr Jan Musil.

Ve filmu bylo statečných sedm.  V Česku buďme rádi alespoň za těch pět. I tak skrovný počet dává naději, že se začne blýskat na lepší časy.