Jsem pokřtěný katolík. Hned po narození mne rodiče dali pokřtít. Protože byli také katolíci a v církvi je to rituální zvyk.
S věkem, kdy už člověk začne o okolním světě přemýšlet, jsem postupně dospěl k přesvědčení, že něco jako Bůh určitě existuje. Protože ve Všehomíru nějaký pořádek být musí.
Proto, podle mého chápání, nejsem bezvěrec. Podle učení Samospasitelné církve katolické jsem ovšem nevěřící. Nebo v nejlepším případě pomýlenec. V nejhorším případě pak kacíř.
Ptám se : proč?! Bůh přece může existovat pouze jeden. To snad jasně plyne z podstaty věci.Takže pokud v něj věřím, věřím ve stejného Boha, ve kterého věří i "pravověrní" křesťané. Rozdíl mezi námi je v tom, že já nevidím důvod, proč si spojení s Ním mám zajišťovat přes draze placené servisní služby Vatikánu. Stejný pohled mám, samozřejmě, na Islám s jeho mufti a na Judaismus s jeho rabíny.
Je-li pravdou co se píše ve Starém zákoně, totiž že Bůh dal Mojžíšovi Desatero, aby se jeho lid podle něj spravoval, pak zřejmě předpokládal, že to stačí. Neviděl důvod, aby k tomu vydával ještě nějaké prováděcí předpisy.
Ty už jsou "výdobytky" těch, kteří si z Boha udělali lukrativní živnost. Prodávat "věčnou blaženost" až po smrti je ten nejlukrativnější kšeft (přece jej vymysleli Izraeliti).
Za pozemské služby se musí platit. Odpustky, desátky, restituce, příspěcky na charitu...ad libitum.
Nedlouho tomu jsme vrátili církvím majetky a navíc jim platíme ročně dočasně 5 miliard (jednotkou dočasnosti je, jak známo, jeden Furt).
A pak si přečtu v denním tisku, že je třeba opravit kostel, za bratru 36 milionů. Třicet milionů přiteče z Norského fondu, chybějících šest milionů přidá stát (samozřejmě že z našich daní).
A příspěvek církve? Jak to tak vidím, až se kostel znovu otevře veřejnosti, bude u vchodu sedět bába s kasičkou a s bločky a bude prodávat vstupenky.
Takhle to totiž funguje v Praze před kostelem sv.Mikuláše na Malostranském náměstí. A chytré nápady se šíří rychle. Ty výnosné ještě rychleji. Říkalo se tomu kdysi "svatokupectví", Jan Hus proti němu bojoval, dokud jej církevní otcové neupálili.
Ale časy se mění. Četl jsem, že prý, po 600 letech, má být prohlášen za blahoslaveného. Kdyby se dožil dnešních časů, upálili by jej znovu. Ad Maiorem Dei Gloriam.
