"Doufal jsem, že alespoň ty se budeš zajímat o skutečnosti a pokusíš se o zprostředkování, než se připojíš k této válce", napsal v srpnu tohoto roku Kaddáfí Berlusconimu, kterého považoval za blízkého přítele.
Kaddáfí uvažoval jako člověk, Berlusconi ne. V moderní Evropě se přátelství nenosí. V západní civilizaci je to už přežitek a pouhopouhá maska.
Odpovědí Berlusconiho byla výzva Kaddáfímu, ať odstoupí. Výzvu učinil dne 22.8.2011. Itálie válčila spolu s dalšími státy NATO proti Libyi... Ve válce NATO proti jedinému státu.
"Neviním tě z věcí, za které nejsi zodpovědný, protože jsem si vědom toho, že jsi s touhle katastrofální akcí, která není hodna ani tebe, ani italského lidu, nesouhlasil," píše se údajně v Kaddáfího dopise, který je datován dnem 5.8.2011. Berlusconiho kancelář se k záležitosti nevyjádřila. Berlusconi se však prý v září nechal slyšet, že se cítil špatně, když se Itálie připojila k vojenským operacím NATO v Libyi...
(Ach, jsem tak ráda, že se jeden z nejmocnějších mužů Evropy "cítil špatně", když zrazoval přítele. Jak citlivé má svědomí!)
Až na takovou úroveň se scvrkl obsah pojmu "přátelství". Přátelství není, jsou jenom peníze. Vztahy už nejsou, jsou jenom obchody.
Vážení, Kaddáfího se Berlusconi už nikdy nezbaví. V dimenzi, kde dolar a euro neznamenají absolutně nic, pro něho bude Kaddáfího smrt jak koule na noze.
