Jsem pamětník. V roce 1973-5 jsem prodávl párky a čaj v kiosku u Obří boudy.

Josef Doubek ze Strážného přišel, po pravdě přiběhl ke kiosku snad z hodinovým náskokem. Nabídl jsem mu kuřecí polévku a ve snaze podpořit morál, jsem navrhl, že sním ten krutý kopec na Sněžku vyklušu. Musím připomenout, že v té době jsem byl v perfektní kondici. Josef mi od  Polské boudy na Sněžce na rozloučenou zamával. Mě chybělo ještě asi sto metrů. A to měl "v nohách" asi 70 km.

Já i po kratších závodech chodil pár dní ze schodů pozpátku. Jinak bych se asi dolů skutálel.

Jsem zvědavá, na jakou další skopičinu se vypravíš, gratuluju a posílám karmici /chodící/

Klobouk dolů. Smekám pohorky. 

 jste dobrej. 

Chůzi mám ráda, ale musím mít cíl, tedy něco na konci, jen tak jakože závod, to by mne asi nebavilo, na to mám soutěživého manžela (ten běhá).

 A dobré boty jsou samozřejmě základ, i když už jsem dala dvacet kiláků jen tak v žabkách.... prostě nebylo zbytí 

Frajer! Ja chodim max. kolem 25 km denne, takze az 90-100 km za ctyrdenni vylet, ale za jeden den bych to asi nedal :-(